Papež Fratišek svatořečil Matku Terezu

I když neměla osobní majetek ani politickou funkci, patřila k nejmocnějším ženám minulého století a stala se legendou již za života.

Matka Tereza, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje 27. srpna 1910 v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu. Jméno Tereza (po svaté Tereze z Lisieux) přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu. Dalších 17 let vyučovala na střední škole St. Mary's High School v Kalkatě.

Myšlenku založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, označovala Matka Tereza za boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a několik rupií.

Matku Terezu následovaly další sestry a papež Pius XII. řád Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950. Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce), který dodnes slouží jako hospic.

V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v tehdejším Československu - ve slovenské Čadci. V témže roce byla otevřena pobočka řádu v Praze. Dnes se zde starají o bezdomovce, zatímco sestry v Ostravě se zaměřují na práci s romskou mládeží. Československo navštívila Matka Tereza poprvé v listopadu 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška a do země se vrátila v květnu 1990 a znovu v prosinci 1992.

Matka Tereza za svou práci získala několik významných ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala Nobelovu cenu za mír. Přesto měla řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Kritici jí vyčítali také ochotu přijímat peněžité dary od diktátorů, jako například od haitského diktátora Jeana-Clauda Duvaliera. Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb.

Podmínkou svatořečení, které papež František letos v březnu podepsal, jsou zázraky. První se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Díky uznání prvního zázraku se Matka Tereza stala již šest let po smrti jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak papež Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150.000 lidí, katolíků i muslimů.

Druhý zázrak misionářky potvrdila komise církevních expertů loni v prosinci. Šlo o nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazíli, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že nemocnému v roce 2008 pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.

Témata:  Papež František,  Vatikán