Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za útoky v Evropě stojí migrace, neskrývejte to, zuří slovenský poslanec

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Bratislava - Nevidět souvislost mezi útoky ve Francii, Belgii či Německu a nezvládnutí migrace je zakrývání si očí před skutečností. Tvrdí to slovenský předseda Výboru NR SR pro obranu a bezpečnost Anton Hrnko (SNS).

"Schengen se otřásl v základech. Nemůže přece existovat uspořádána domácnost v domě, který nemá ani dveře, ani okna, kde si kdokoliv a kdykoliv přijde a pán domu nemůže rozhodovat o tom, koho dovnitř vpustí a koho ne, a návštěvníci nechtějí respektovat ani domovní řád. Dnes se divíme, že má EU problémy," řekl na Meziparlamentní konferenci o společné zahraniční a bezpečnostní politice a společné bezpečnostní a obranné politice Hrnko.

Dodal, že se musí hledat řešení, aby se občané EU opět cítili bezpečně, tak, jak si na to zvykli v předchozích desetiletích. "Zakrývání si očí před skutečnými příčinami dnešních problémů nám v tom nepomůže," tvrdíl 

Podle Hrnka se o EU často říká, že je ekonomický obr, ale politický trpaslík a vojenské embryo. "Jsem přesvědčen, že jedním z nástrojů EU, které to mohou překonat, je a i nadále musí být Společná zahraniční a bezpečnostní politika. Z EU se musí stát globální hráč a normotvorný aktér mezinárodních vztahů," tvrdí.

Vyjádřil se také k brexitu, přičemž poznamenal, že rozhodnutí občanů Velké Británie vystoupit z EU vyvolává naléhavou nutnost diskuse o budoucnosti EU jako takové. "Nelze nevidět, že negativní rozhodnutí britských občanů bylo ovlivněno i neschopností evropských institucí dodržovat vlastní normy při řešení přetrvávající migrační vlny," vysvětlil.

Témata:  EU Slovensko migrace

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy