Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají ve Švýcarsku problémy. Úřady neznají slovanské znaky

Švýcarsko, ilustrační foto
Švýcarsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Bern - Systémy švýcarských úřadů mají potíže se slovanskými abecedami, například české ř nahracují písmenem r. Na problém upozornil jistý lékař chorvatského původu Robert Matešić.

Některé znaky typické pro východní Evropu švýcarská databáze nezná, s těmi ze západní Evropy, které má například španělština, francouzština, dánština či dokonce faerština, problém nemá.

Matešić se narodil v někdejší Jugoslávii, později ale žil v Německu, jehož občanství získal. Nyní se rozhodl vyměnit německý pas za švýcarský. V naturalizačních dokladech, které od úřadů dostal, zjistil, že jeho příjmení je uvedeno jen jako Matešic, tedy bez ć.

Chybu opravil a dokumenty zaslal zpět, od úřadů ale dostal odpověď, že písmeno ć není ve švýcarském registru obyvatel možné používat, neboť systém tento znak neumí. Matešić se proto rozhodl, že než mít jméno částečně zkomolené, odstraní všechny pro Švýcarsko nestandardní znaky, takže požádal o zanesení svého jména jen jako Matesic. Úřad však takovou úpravu odmítl s tím, že by to formálně byla změna jména, za což by musel zaplatit 600 franků (asi 15.000 korun).

Do problémů se tak ve Švýcarsku mohou dostat i lidé s českými jmény, pokud obsahují ř. Naopak písmena ž či š švýcarský registr umí. Das Magazin předpokládá, že s nimi systém problém nemá, neboť je používá finština.

V letech 1990 až 2014 zaneslo Švýcarsko do své evidence chybně jména až 100.000 lidí, kterým udělilo občanství. Ministryně spravedlnosti Simonetta Sommarugaová k tomu uvedla, že není možné zahrnout do systému všechny znaky.

Témata:  Švýcarsko jazyky

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy