Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají ve Švýcarsku problémy. Úřady neznají slovanské znaky

Švýcarsko, ilustrační foto
Švýcarsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Bern - Systémy švýcarských úřadů mají potíže se slovanskými abecedami, například české ř nahracují písmenem r. Na problém upozornil jistý lékař chorvatského původu Robert Matešić.

Některé znaky typické pro východní Evropu švýcarská databáze nezná, s těmi ze západní Evropy, které má například španělština, francouzština, dánština či dokonce faerština, problém nemá.

Matešić se narodil v někdejší Jugoslávii, později ale žil v Německu, jehož občanství získal. Nyní se rozhodl vyměnit německý pas za švýcarský. V naturalizačních dokladech, které od úřadů dostal, zjistil, že jeho příjmení je uvedeno jen jako Matešic, tedy bez ć.

Chybu opravil a dokumenty zaslal zpět, od úřadů ale dostal odpověď, že písmeno ć není ve švýcarském registru obyvatel možné používat, neboť systém tento znak neumí. Matešić se proto rozhodl, že než mít jméno částečně zkomolené, odstraní všechny pro Švýcarsko nestandardní znaky, takže požádal o zanesení svého jména jen jako Matesic. Úřad však takovou úpravu odmítl s tím, že by to formálně byla změna jména, za což by musel zaplatit 600 franků (asi 15.000 korun).

Do problémů se tak ve Švýcarsku mohou dostat i lidé s českými jmény, pokud obsahují ř. Naopak písmena ž či š švýcarský registr umí. Das Magazin předpokládá, že s nimi systém problém nemá, neboť je používá finština.

V letech 1990 až 2014 zaneslo Švýcarsko do své evidence chybně jména až 100.000 lidí, kterým udělilo občanství. Ministryně spravedlnosti Simonetta Sommarugaová k tomu uvedla, že není možné zahrnout do systému všechny znaky.

Témata:  Švýcarsko jazyky

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.