Tábor na ostrově Lesbos: Spíme jako dobytek na zemi, stěžují si uprchlíci

Uvnitř plátěného stanu, který jí a její rodině poslední dva týdny sloužil jako přístřeší, klečí Hadisa Husainiová a snaží se veškerý rodinný majetek zmáčknout do batohu. Její manžel venku pozoruje děti, které se střídají na barevné plastové skluzavce na oploceném venkovním hřišti. Rodina žije v neoficiálním táboře na řeckém ostrově Lesbos, kde prožívají další etapu svého útěku z Afghánistánu. Zároveň jsou to jedni z posledních žadatelů o azyl, kteří mají povoleno nastoupit na trajekt do Atén.

Paní Husainisová doufá, že na pevnině budou žít pohodlněji, zatímco budou čekat na rozhodnutí, jestli byli přijati k přemístění do jiné země EU. „Požádali jsme o azyl hned, jak jsme přijeli, ale bylo nám řečeno, že to může trvat týdny nebo měsíce," vysvětluje žena. „Byla bych velmi ráda, kdybychom mezitím mohli žít v nějakém bytě," dodala.

Moria - někdejší kasárny se proměnily v zadržovací tábor

Přestože se jim v táboře nežije příliš pohodlně, jejich útrapy nejsou nic s porovnáním s tím, co prožívají migranti, kteří na Lesbos připluli po 20. březnu. Ti jsou drženi pod policejní ochranou v táboře Morie, bývalých vojenských kasárnách, které se změnily na hotspot pro screening a identifikaci žadatelů o azyl.

Hemos entrado en el campo de refugiados de Moria, en Lesbos. Ahora es un centro de detención https://t.co/axpRT1s90P pic.twitter.com/gN9fY2kjKr

Až do minulého týdne mohli obyvatelé tábora svobodně přicházet a odcházet, v přístavu byl také autobus, který je vozil na nákupy. Nyní je objekt de facto zadržovací zařízení s vězni, kteří se mohou pohybovat pouze v objektu a pod dohledem policie, píše server Financial Times. Tábor je chráněn tlustou betonovou zdí a dvojitým ostnatým drátem, kasárna mohou poskytnou ubytování v kontejnerech a stanech pro více než 1500 lidí.

Už před tím, než byla přijata nová politika, nebyly podmínky v táboře Moria podle humanitárních pracovníků příliš dobré. „Způsob, jakým je Moria organizována - neexistují tu oddělené prostory pro ženy a děti, a na rozdíl od jiných zařízení na ostrově zde nejsou žádní úředníci kontrolující životní podmínky nebo poradci," popisuje problémy Christina Dimakou, právnička řecké charity Metadrasi. „V uzavřeném zařízení budou podmínky velmi těžké," dodala.

Novináře dovnitř nepustí

Pro Jusru, ženu z Iráku, která patří k ohrožené jezídské menšině, měl být ostrov Lesbos odrazový můstek k novému životu. Ve chvíli, kdy se jí podařilo dostat se přes Egejské moře, se však místo proměnilo ve vězení pro uprchlíky. Ona a její nevlastní bratr (oba 19) jsou jedněmi z prvních migrantů, kteří byli v Morii zadrženi. Na místě už jich žije asi 1200.

Carte postale de #Lesbos. Le camp d enregistrement/rétention de Moria pic.twitter.com/C8MCg7Vjkt

Islámský stát jejich rodné město Sindžár napadl v roce 2014, od té doby je Jusra a její rodina na cestě. Během té doby už také utratili všechny své úspory. Teď se podle serveru The Australian obávají, že jediné, co z Evropy uvidí, je zadržovací centrum. Do tábora má přístup jen řecká policie a armáda, novináři vítáni nejsou.

„Pokud chcete navázat kontakt, musíte počkat, až budou stráže rozptýleny demonstranty za lidská práva na druhé straně tábora. Já jsem pak přešel přes olivový háj, který lemuje západní plot, a zamával na Jusru a jejího bratra," popisuje novinář server The Australian. „Nechápu, proč jsme ve vězení, nemůžeme pochopit, co se tady děje. Nejsme svobodní a nic nevíme," zoufal si Juřin bratr Sabah.

Spíme venku, jen pod přikrývkami, tvrdí migranti

„Na tábor v blízkosti přístavu Mytilini, kam připlouvají lodě z Turecka, je absurdní pohled – leží v nádherné krajině mezi turisty. Jsou v něm zadržovány také děti už od šesti týdnů. Ozbrojené stráže drží hlídky, zatímco si děti hrají za plotem. Mezi nimi je i chlapec na invalidním vozíku přikryt jen několika dekami," popisuje tábor australský list.

Asi tenemos a los niños refugiados en Europa.En cárceles.Moria,Lesbos @MarinaAlbiol @monicaoltra @PROACTIVA_SERV pic.twitter.com/cPpWtfNJ5C

Pákistánský migrant Ali novinářům řekl, že v táboře, na rozdíl od tvrzení skupin pro lidská práva a řecké vlády, spí celé rodiny s dětmi venku v chladu, pouze s několika přikrývkami. Ti, kteří nezískají azyl, budou obratem vráceni do Turecka. Počet přicházejících na řecké ostrovy sice klesl, podle listu je to ale spíše kvůli počasí než kvůli tomu, že by uprchlíci už neměli zájem.

„Syřané a Iráčané, jako je Jusra a Sabah, mají dobrou šanci na získání azylu. Pro Nabila a jeho přátele jsou však šanci mizivé. I proto se skupina pákistánských mužů utekli do kopců, aby nebyla zatčena a zavřena do Morie. Cesta na Lesbos jim trvala celkově asi tři měsíce," píše The Australian.„Já nechci jít dovnitř. Budu se skrývat hluboko v lesích, dokud se nezmění pravidla. Když to neudělám, pošlou mě domů a budu zabit," tvrdí Nabil (20).

Evropa degradovala lidská prýv amigrantů, varují charitativní organizace

Evropská komise oznámila, že žádosti migrantů bude zpracovávat celkem asi 4 tisíce zaměstnanců – odborníků na azylové otázky, policistů i tlumočníků. Ti měli být do Řecka vysláni ze všech zemí EU. I přesto panují zmatky, protože úředníků zatím dorazilo jen málo a nikdo nebyl schopen říct, kolik lidí je vlastně připraveno žádosti zpracovávat.

„Je nepochopitelné, jak Evropa suspendovala práva těchto lidí, kteří v Řecku hledají ochranu," uvedl zástupce mezinárodní charitativní organizace Oxfam Giovanni Riccardi, který Morii navštívil minulý týden. „Zadržování lidí, kteří nespáchali žádný trestný čin a kteří riskovali své životy při hledání bezpečí a lepší budoucnosti, je urážkou hodnot, které Evropa v minulosti vášnivě hájila," dodal.

UNHCR, uprchlický orgán OSN, a Lékaři bez hranic patří mezi ty skupiny, které minulý týden uvedly, že pozastavují operace uvnitř Morie na protest proti „nelidským" podmínkám v táboře. Na místě tak zůstala pouze skupina Lékaři světa. Ta poskytuje nejen lékařskou péči, ale doufá také, že se jí podaří zajistit dodržování lidských práv v táboře.

Migranti jsou drženi jako dobytek

Novináři se do Morie nedostanou, výpovědi ale přináší dobrovolníci, kteří na místě pracují. „Jsou tam drženi jako dobytek," řekla listu německá dobrovolnice Celcela (22). Řecká vláda popírá, že by migranti byli vězni, přiznala ale, že jsou v táboře uzamčeni. „Kdybyste byli ve vězení, pochopili byste, že je v tom obrovský rozdíl. A to jak v praktickém, tak i v právním hledisku. Mají určitá omezení, ale náš přístup je mírný," uvedl Yorgos Kyritsis, mluvčí řecké koordinační skupiny pro migraci.

S tím ale nesouhlasí migranti. „V noci jsme na mrazu, jsme stále nemocní. Jak dlouho nás tu budou držet? Pustí nás vůbec někdy?" ptá se Sabah, zatímco jeho sestra Jusra dusí suchý kašel.

Témata:  uprchlíci,  Řecko