Halal potraviny a strach ze šaríe? Problémy s islámem mají ve všech koutech světa

Tlak na ustanovení jasných pravidel pro halal potraviny přichází zejména ze skupiny Chuejů, ke které se hlásí nejméně 10 milionů lidí a která je v zemi rozšířenější, než známější Ujgurové. Praktikující muslimové v Číně i kdekoliv jinde na světě dodržují určité dietní zákony, která určují, jak by mělo být zpracováváno maso, nebo jaké potraviny je zakázáno jíst. Potraviny, které jsou v souladu s těmito pravidly, jsou označeny jako halal.

„V době výroby masové průmyslové výroby pomáhá označování balených potravinářských výrobků logem halal muslimským spotřebitelům orientovat se v tom, které výrobky je možné zakoupit, což může rozšířit spotřebitelskou základnu společnosti. Podobně i restaurace, která samy sebe označují jako halal, mohou přilákat větší počet zákazníků. Jenže nedostatek národních norem v Číně týkající se výroby a prodeje halal potravin vedl k podezření, že některé bezohledné podniky prodávat ne-halal potraviny, zejména potraviny obsahující vepřové maso, jako halal. To je důvod, proč čínští muslimové, zejména skupina Chuejů, tlačí na vznik celostátního zákona o pravdivém značení halal potravin," vysvětluje situaci FP.

Plíživá šaría v Číně?

To všechno podle serveru zní rozumně, přesto se ale pro některé Číňany stal termín „qingzhen", který znamená halal, označení pro samotný islám. A tlak na změnu právních předpisů vyvolává strach z „plíživé šaríe" - se kterým mají zkušenosti i západní země. Číňané to nazývají „qingzhen fanhua," tedy „šířením halal ", což obnáší použití halal symbolů na mýdlech, zubních pastách, lahvích s vodou, a dokonce i na dopravních značkách.

Chuejové chápou šaríu jako „životní pravidla", která ovlivňují mezilidské vztahy i vztah s Bohem, a po halal pravidlech má pro tuto muslimskou skupinu zásadní význam. Ale čínští islamofobové přirovnávají výzvu k uzákonění pravidel halal k radikalizovanému islámu. Skupina se tak podle některých snaží „vytvořit etnickou opozici, zničit národní bezpečnost a získat další politická práva".

I v Číně panuje strach z islámského terorismu

„Tato rétorika pramení částečně z událostí posledních dvou let, které přesvědčily některé v Číně, že muslimové představují nebezpečí. Čína má svůj vlastní domácí náboženský konflikt v západní oblasti Sin-ťiangu, kde žije mnoho Ujgurů. Peking obviňuje radikální islám z doutnajících povstání v regionu a z násilí, které prosakuje do zbytku Číny. V březnu 2014 Ujgurové zaútočili na nádraží ve městě Kunming, zemřely desítky lidí. Peking z útoku obvinil islámský extremismus. Vzestup Islámského státu pak zasel strach do srdcí Číňanů, stejně jako tomu bylo ve Spojených státech a Evropě. Rozdíly mezi Chueji a Ujgury, nemluvě o rozdílech mezi průměrným muslimem a teroristou, se pro ně často ztrácí," píše FP.

Především na čínském internetu v poslední době roste množství nenávistných projevů, kvůli kterým dochází k odcizení muslimů. Někteří muslimy vybízí, aby se „vrátili na Střední východ", jiní vyzývali k „bojkotu islámu, který je jako smetí". Někteří Chuejové se v reakci na to snaží využít sílu sociálních médií a zvýšit toleranci i pochopení pro jejich skupinu. Prostřednictvím fotografií, různých akcií a diskuzí se snaží představit svou víru a vysvětlit, proč by správně značené halal potraviny přispěly k místnímu, národnímu a mezinárodnímu rozvoji.

Muslimové se snaží budovat dobré vztahy s vládou

Jejich iniciativy jsou ale často ignorovány a občas dokonce ještě více přilévají olej do ohně. Snahy Huejů o větší regulaci halal potravin jsou spíše chápány jako islámské ohrožení, stejně jako známky rostoucí přítomnosti muslimů projevující se v architektuře „arabského stylu" nebo v arabském značení některých měst.

„Tyto snahy jsou do značné míry důsledkem vlivu Huejů v místní správě, jde o náznaky pokusů skupiny integrovat islámskou modernizaci do tamního zřízení. Chuejové hluboce investují do budování zdravých vztahů se státem – snaží se získat jeho ochranu zejména jazykovou, dietní, a intelektuální. Drtivá většina Chuejů, z nichž největší část patří mezi sunnity, se nesnaží zpochybnit politickou autoritu," vysvětluje server. Stejně jako u některých muslimských menšin v Evropě a Severní Americe, však mají Huejové pocit, že státní zákony dostatečně nechrání jejich práva podle šaríe.

Témata:  muslimové,  Čína,  Islám