Podvedli nás, máme málo peněz: Přesídlení uprchlíci si stěžují a chtějí zpět do Německa

Přestože zpočátku vyjadřovaly rodiny přesídlené do státu u Baltského moře vděčnost, že jim Litva nabídla azyl, někteří už uprchli do bohatších zemí. Zlobí se totiž na azylové agentury, které je údajně oklamaly, když v nich vzbudily dojem, že v Litvě je čekají podobné podmínky jako ve Švédsku a Německu.

Ze 100 migrantů, kteří byli nedávno přesídleni do Litvy, nejméně dvě rodiny odešly do bohatších evropských zemí. Příspěvek na osobu totiž v Německu činí 700 eur měsíčně, zatímco v Litvě je to jen 200 eur, píše server Breitbart.

Když rodina Iráčana Jásira Al-Any přijela do Litvy, otec tvrdil: „Já jsem vděčný každému státu, který mě chrání před hrozbami v mé zemi." Jeho slova převzala všechna tamní média, muž však i se svou rodinou po několika měsících ze země zmizel. Nyní tito Iráčané žijí ve Švédsku, z Litvy odešli už před více než měsícem, takže v zemi, která jim poskytla azyl, ztratili nárok na dávky.

„Nezáleží na tom, jaká země ... Ať bohatá nebo chudá, člověk chce jen žít v bezpečí," tvrdil syrský migrant Mohamed Ali Abdul televiznímu štábu při jeho příjezdu na letiště v Litvě před několika týdny. „Nicméně se ukazuje, že pro Abdula je důležité, jak mají daňoví poplatníci dané země hluboko do kapsy, protože on a jeho rodina odmítli podepsat smlouvu s migračním centrem, když zjistili, kolik peněz dostanou na podpoře. Nově příchozí pak začali prosit, aby se mohli přesunout do Kanady.

„Když mi bylo řečeno, že Litva také přijímá uprchlíky, mou hlavní otázkou bylo, zda tu platí stejný zákon jako v Německu, ve Švédsku, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie. Bylo mi řečeno, že ano a že Litva patří mezi ty země, které se nazývají země třídy A. Ale když jsme sem přijeli a zástupce ředitele centra nám vysvětlil vše o integračním procesu a jaké benefity budeme mít hrazeny, uvědomil jsem si, že jsem se ocitl na nesprávném místě," vysvětloval Mohamed Ali Abdul.

Migrant Abdul, 36-letý krejčí, který cestoval do Evropy se svou ženou (29) v domácnosti a jejich třemi dětmi, trval na tom, že nemůže zůstat v Litvě. „I když nevím, jakou má Litva zdravotní péči, už teď vidím, že nemocný člověk jako já, nemusí být schopen pracovat, takže v této zemi svou rodinu nechat nemohu," citují migranta litevská média.

Zpravodajský portál Delfi informoval, že další migranti, kteří nedávno přišli, nyní doufají, že s pomocí právníků podají stížnost u OSN kvůli přesídlení svých rodin do Litvy. Před několika týdny se přitom svěřili serveru LNK, že "mohu pracovat, pokud je nabídka práce, a nezáleží na tom, jaká práce to bude".

V komentáři k situaci náměstek ministra sociálního zabezpečení a práce Algirdas Šešelgis řekl: „Je dobré, že místní právníci pomáhají migrantům, kteří nechtějí zůstat v Sýrii prostřednictvím tlumočníka, ale migranti nyní žijí na bezpečném místě, takže jsou schopni posoudit situaci, podívat se na své možnosti a rozhodnout o svém budoucím životě. Neříkáme, že je Litva vězení a že další volby jsou zavřené."

Do sousedního Lotyšska bylo přesídleno 45 migrantů, více než polovina z nich však už odešla žít do Německa. Tvrdili třeba, že Lotyšsko porušuje jejich práva tím, že ukazuje migranty v televizi s odkrytými vlasy.

Témata:  uprchlíci,  Litva,  Lotyšsko