Španělsko je v křeči. Musí čelit několika krizím, včetně politické a imigrační

Hrozba IS

Teroristická skupina Islámský stát již v minulosti Španělsku útokem vyhrožovala. Britský deník Daily Mail například ve zprávě z 22. ledna upozorňuje, že IS pohrozil útoky na Španělsko se slovy: „Znovu získáme naši zemi od vetřelců."

Skupina tak poukázala na fakt, že muslimové na území Španělska vládli až do roku 1492, kdy začala takzvaná reconquista, tedy znovudobytí území křesťanskými panovníky. Podle zprávy by teroristická skupina chtěla Španělsko obsadit do roku 2020.

Že Španělsku hrozí teroristický útok ze strany IS podle článku španělského deníku Olive Press z 10. března tvrdí i Will Geddes, předseda globální bezpečnostní společnosti Corporate Protection.

„Španělsko si historicky prošlo teroristickými hrozbami ze strany baskických separatistů a skupiny ETA až po Al Kajdu a zničující madridské bombové útoky. Ale od minulého léta se výhrůžky radikálů z IS dle očekávání stupňují," uvedl Geddes. Nejvíce rizikovými místy by měly být oblíbené turistické pláže Costa del Sol, Costa Blanca a Costa Brava.

Reakce na Brusel

Vzhledem k vysokému napětí panujícímu v zemi proto není příliš překvapivé, k jak silné reakci došlo po teroristických útocích v Bruselu, které se odehrály 22. března. Španělský zpravodajský server The Local například ve zprávě z 29. března uvedl, že se regionální katalánská vláda rozhodla spolu s protiteroristickou jednotkou Mossos d'Esquadra vycvičit učitele na školách, aby dokázali ve třídách rozeznat prvky radikalizace.

Učitelé by tak měli například sledovat, zda u studentů nedochází k nečekaným změnám chování, jako třeba náhlá stydlivost, stranění se ostatním, oblékání se v tradičním islámském oblečení nebo odmítání zúčastnit se sportovních aktivit z náboženských důvodů.

Jen jeden den po útocích server také informoval o útoku členů krajní pravice na mešitu v Madridu. Skupina na místě mimo jiné také vyvěsila nápis, na kterém stálo: „Dnes Brusel, zítra Madrid?" Server také uvedl, že v závislosti na útocích v Bruselu začali členové krajní pravice na sociálních sítích používat hashtag #TerroristasWelcome, který imituje známý hashtag #RefugeesWelcome.

Uprchlická krize

Tohoto jevu si ve své analýze pro server Huffington Post všiml i Miguel Urban, španělský poslanec za stranu Podemos a člen Evropského parlamentu: „Po útocích (v Bruselu) patřily hashtagy jako #StopIslam nebo #TerroristsWelcome na Twitterru k nejpopulárnějším. To ukazuje, jak se někteří snaží zneužívat teror a totalitářství k rozpoutání zloby, stigmatizaci částí naší společnosti a podpoře islámofobie."

Tuto náladu nezlepšuje ani celkový přístup Španělska k uprchlíkům, který je podle deníku El Mundo žalostný. „Z 984 Syřanů, které slíbilo přijmout mezi lety 2012 a 2013, Španělsko přesídlilo jen 128," uvádí deník a dále s odkazem na Paulu San Pedrovou z organizace Oxfam International uvádí, že od roku 2014 do Španělska nevstoupil žádný ze zbývajících 854 uprchlíků, které se Španělsku před OSN zavázalo přijmout.

„To není jen nehorázné, ale není to ani zdaleka blízko počtu 16 037 uprchlíků, který by byl pro Španělsko spravedlivou kvótou počtu uprchlíků, které by Španělsko mohlo přesídlit – jednoho za každé 3 tisíce obyvatel," uvedla Paula San Pedrová.

Témata:  Španělsko,  uprchlíci,  Islámský stát