Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

AI kritizuje bohaté státy: Migrační krizi neřešíte, malé státy trpí

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Londýn - Velké a bohaté státy se vyhýbají odpovědnosti při zvládání globální uprchlické krize. Tíha proto leží na bedrech menších zemí bezprostředně sousedících s krizovými oblastmi, píše ve své zprávě organizace Amnesty International (AI).

Organizace podle agentury DPA tvrdí, že více než polovina (56 procent) z 21 milionů uprchlíků našla svůj dočasný domov v deseti zemích, na které připadá pouze 2,5 procenta globálního hrubého domácího produktu.

Generální tajemník AI Salil Shetty nevidí problém v globálním počtu uprchlíků, ale v tom, že mnohé z nejbohatších zemí světa přijaly pouze minimum migrantů a v celé věci se téměř neangažují.

Podle něj má na svém území nejvíce uprchlíků (2,7 milionu) Jordánsko, po kterém následují Turecko (více než 2,5 milionu), Pákistán (1,6 milionu) a Libanon (více než 1,5 milionu). 

Organizace kritizuje například Velkou Británii za to, že od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 přijala necelých 8000 syrských uprchlíků. Mnohem menší a ekonomicky slabší Jordánsko se naproti tomu ujalo více než 655.000 uprchlíků ze Sýrie.

AI proto požaduje pro případ podobných krizí spravedlivý rozdělovací mechanismus. Nalezení domova pro migranty je totiž podle Shettyho zvládnutelný úkol, pokud by každá bohatá země přijala uprchlíky v poměru ke své rozloze.

Bohatší země ale podle organizace odmítají spolupracovat a chybí jim politická vůle. Zpráva uvádí, že pouze asi 30 zemí má program pro přijímání uprchlíků. Pokud by jich ale bylo 60 nebo 90, výrazně by to zmírnilo uprchlickou krizi.

Témata:  uprchlíci AI (Amnesty International)

Aktuálně se děje

30. srpna 2026 14:53

30. srpna 2026 13:39

29. srpna 2026 18:46

Tvrdé přiznání Brada Pitta: Návrat k alkoholu a myšlenky na sebevraždu

Hollywoodský herec Brad Pitt se v otevřeném rozhovoru pro britský časopis Esquire svěřil se svými nejtemnějšími životními okamžiky. Vůbec poprvé přiznal, že v období hlubokých osobních a rodinných krizí čelil tak nesnesitelné psychické bolesti, že na krátký čas nedokázal vidět žádné jiné východisko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Harald V.

Norsko v slzách. Zemřel oblíbený král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.