Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je Porošenko zapojen do Panama Papers? Ukrajinský prezident vinu odmítá

Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Foto: president.gov.ua

Kyjev - Aféra okolo uniklých dokumentů z panamské společnosti Mossack Fonseca, která dostala název Panama Papers, dál otřásá světem. Do skandálu je zapojen i ukrajinský prezident Petro Porošenko, jehož jméno se v uniklých dokumentech také objevilo.

Připravil Porošenko svou zemi o peníze?

Podle serveru BBC panamská společnost Mossack Fonseca pro prezidenta Porošenka zřídila společnost Prime Assets Partners, která se prezentuje jako holdingová společnost výrobce cukrovinek Rošen; jeho prodej Porošenko začlenil do své prezidentské kampaně, když slíbil, že se zbaví většiny svého obchodního majetku, aby se mohl plně věnovat řízení země.

Z dokumentů Mossack Fonesca také podle deníku The Guardian vyplývá, že Porošenko zřizoval zahraniční společnost ve chvíli, kdy jeho země vedla nejtvrdší boje proti proruským separatistům. Sám tak mohl zemi na daních připravit o finance, které nutně potřebovala. Doporučující dopis pro společnost Mossack Fonesca navíc pro Porošenka poslala banka, kterou sám vlastní.

Porošenko vinu odmítá

Ukrajinský prezident ale trvá na tom, že zákony nijak neporušil. Vysvětlil také, že jeho akcie spravují nezávislí experti a konzultační a právní firmy.Kancelář prezidenta serveru EuroZprávy.cz poskytla dokument obsahující vyjádření právní společnosti Avellum, která je Porošenkovým právním poradcem.

Ve svém vyjádření společnost vysvětluje, že se na ni Porošenko obrátil s žádostí, aby připravila jeho podíl v Rošenu nejprve k prodeji a poté k přeměně podniku v takzvaný „slepý trust" (blind trust). Tento typ trustu by znamenal, že by Porošenko neměl možnost o jeho správě rozhodovat. Svěřenecká listina o zřízení slepého trustu byla již podle společnosti podepsána.

Společnost Avellum dále trvá na tom, že vše proběhlo v souladu s ukrajinskými zákony i zákony dalších zúčastněných států. Vysvětluje, že zřízení společností v zahraničí bylo jediným možným řešením a jsou podle ní využívány pouze k převodu na slepý trust.

„Tyto společnosti neměly bankovní účty a neprováděly žádné finanční transakce. Obvinění z daňového úniku jsou proto nepodložená," uvádí se dále ve vyjádření. Společnost také vysvětluje, že Porošenko nemusel své podíly podle ukrajinských zákonů přiznávat, jelikož neměly žádnou nominální hodnotu.

Co bude dál?

Na závěr svého vyjádření společnost dodává, že veškeré příjmy budou i po převodu na slepý trust vypláceny ukrajinské firmě a budou tak zdaněny podle Ukrajinských zákonů. „Vytvoření zahraniční struktury nijak neovlivňuje daňovou zátěž skupiny Rošen na Ukrajině, která i nadále platí daně podle ukrajinských zákonů."

Ačkoliv Porošenko čelí silné kritice, stíhán zřejmě nebude. Podle vyjádření ukrajinské generální prokuratury ke spáchání žádného trestného činu nedošlo.

Skandály ohledně Panama Papers se krom Ukrajiny dotkly i vedení dalších zemí. Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson po silných protestech navrhl, že svou funkci dočasně předá místopředsedovi Pokrokové strany Sigurdurovi Ingimu Jóhannssonovi. Na seznamu se objevila i česká jména.

Témata:  Petr Porošenko Ukrajina Panama Papers

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.