Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo bude novou hlavou Francie? Hlavním favoritem na prezidenta je Juppé

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INT

Paříž - Ve čtvrtek se uskutečnila televizní debata sedmi politiků francouzské pravice, kteří usilují o kandidaturu v prezidentských volbách. Podle průzkumů se ale jejich preference nezměnila.

Hlavním favoritem tak zůstává bývalý premiér Alain Juppé. Před listopadovými stranickými primárkami, jež mají rozhodnout o prezidentském kandidátovi strany Republikáni, je bývalý prezident Nicolas Sarkozy stále s velkou ztrátou druhý. Ostatní kandidáty dnes místní média označují za outsidery.

V pravicových primárkách jde o hodně, protože s ohledem na rekordně nízkou oblibu vládní levice má vítěz očekávaného duelu Juppé-Sarkozy podle průzkumů téměř jistý postup do druhého kola prezidentských voleb a značnou naději na celkové vítězství.

Do druhého kola má totiž podle anket postoupit na úkor levice kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Té ale komentátoři mnoho nadějí nedávají, protože by jejího soka z umírněné pravice podpořili i mnozí levicoví voliči.

Podle prvních tří anket po živě přenášené televizní debatě by nyní expremiér porazil exprezidenta v prvním kole primárek poměrem 32 ku 27 procentům hlasů, respektive 36 ku 22 procentům nebo dokonce 42 ku 28 procentům. Neočekává se, že v pravicových primárkách, které jsou plánovány na 20. a 27. listopadu, by do druhého kola mohl postoupit zatím třetí François Fillon či jiný ze zbývajících kandidátů.

Témata:  Francie Alain Juppé

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.