Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Oslo vrcholek pohraniční hory Halti Finsku k narozeninám nedá, odporuje to ústavě

Vlajka Norska
Vlajka Norska
Foto: Pixabay

Oslo - Nápad dát vrchol norské hory Halti Finsku, které bude přítí rok slavit sté výročí nezávislosti, vzešel z internetové kampaně. Norská premiérka Erna Solbergová ale prohlásila, že návrh odporuje norské ústavě.

"Úprava hranic mezi zeměmi vytváří právní problémy spjaté mimo jiné s norskou ústavou," napsala premiérka Solbergová starostovi severonorského města Kaafjord, který kampaň podporoval. "Zvážíme místo toho jiný vhodný dárek Finsku k jeho výročí," dodala.

Za nápadem darovat k výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku, jež Finsko oslaví 6. prosince 2017, vrchol Halti stojí bývalý kartograf Björn Geirr Harsson. Harsson prohlásil, že když v roce 1972 pozoroval oblast hory Halti z letadla, byl překvapen, "proč proboha Finové její vrchol nedostali".

V loňském roce Harsson poslal ministerstvu zahraničí dopis s příslušným návrhem, přičemž poukázal na to, že jeho země by ztratila pouhých 0,015 kilometru čtverečního svého území.

Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit "Finsku přepsat při 100. výročí učebnice zeměpisu i dějepisu", kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem To se mi líbí 17.000 lidí.

Halti se svými 1365 metry není na seznamu 200 nejvyšších hor Norska, ve Finsku by se ale nejvyšší horou stala. V současnosti je největším finským horským velikánem hora Ridnitšohkka měřící 1316 metrů. Nejvyšším bodem ve Finsku je ovšem nyní jeden z výběžků hory Halti zvaný Hálditšohkka (1324 m).

Témata:  Norsko Finsko hory

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.