Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlíci jsou zoufalí. Sáhli k radikálnímu řešení

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Před čtyřmi lety se vláda Austrálie rozhodla zabránit migrantům a uprchlíkům, aby se na lodích dostali k jejím břehům, konstatuje úvodník serveru New York Times. Prestižní americký deník dodává, že Canberra přišla s nemilosrdně efektivní politikou, v rámci které lidi nalezené na moři posílá na ostrov Manus v Papuy-Nové Guineji či australský ostrov Nauru, přičemž umístění na těchto malých pacifických ostrovech je většinou prvním krokem k jejich vyhoštění.

Austrálie porušuje mezinárodní právo 

Takové opatření výrazně omezilo příliv lodí napěchovaných lidmi, které každý týden vyjížděly z Indonésie, připouští vlivný deník. Kritizuje však, že v jeho důsledku tito uprchlíci - často pocházející z Íránu, Barmy, Iráku či Afghánistánu - končí v kruté a časově neurčité detenci. 

Úvodník odkazuje na poslední zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International, podle níž se na Nauru, ostrově s deseti tisíci obyvateli, v zoufalých podmínkách nachází 1160 běženců, přičemž 170 z nich tvoří děti. 

"Taková politika stojí ročně australské daňové poplatníky závratných 419 tisíc dolarů za zdržovaného a ze země, která byla historicky otevřená k imigrantům, činí porušovatele mezinárodního práva," nabere si servítky newyorský server.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Australská politika je totiž podle úvodníku v rozporu s konvencí o uprchlících z roku 1951, jejímž je země signatářem, jelikož dokument zakazuje přemisťovat uprchlíky tam, kde budou pravděpodobně čelit špatnému zacházení a zároveň chrání práva lidí prchajících do bezpečných končin před perzekucí. 

Austrálie dle názoru prestižního deníku zašla do krajnosti, když brání monitorovat, co se v těchto ostrovních věznicích odehrává a osoby, které tam pracují, mohou být trestně stíhány, pokud o podmínkách v detenčních centrech hovoří veřejně.

Také Nauru, které z dohody s vládou štědře profituje, se aktivně snaží bránit vnějšímu monitoringu, pokračuje úvodník. Poukazuje, že ostrov v roce 2014 zvýšil poplatek za novinářská víza ze 178 na 7126 dolarů (přes 170 tisíc korun, pozn. redaktora) a týmu z Pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování zamezil v inspekci.

Zoufalství narůstá

Amnesty International zjistila, že sebevražedné pokusy mezi uprchlíky a migranty na Nauru se stávají znepokojivě běžným jevem, připomíná New York Times. Uvádí, že koncem dubna se na ostrově zapálil třiadvacetiletý íránský uprchlík Omid Masúmalí, za křiku: "Natolik toho máme dost...už to nedokážu unést!". O měsíc později ho následovala somálská uprchlice Hodan Jasínová, která na rozdíl od Masúmalího přežila, ale utrpěla popáleniny na 70% těla, doplňuje úvodník.  

Z celkem 58 uprchlíků a migrantů, s nimiž Amnesty International hovořila, většina tvrdí, že zažívají vážné psychické otřesy, pokračuje prestižní server. Konstatuje, že jeden íránský muž vypověděl, že se jeho těhotná manželka pokusila oběsit se slovy. "Je ze mě bezdomovec, nemohu přivést na tento svět další osobu."

Ačkoliv jsou počty uprchlíků zadržovaných na Nauru a Manu ve srovnání s vlnou běženců na Blízkém východě a v Evropě nízké, nehumánní věznění zoufalých lidí ze strany Austrálie je podle úvodníku ostudné.    

"(Australská) vláda by měla ukončit ostrovní zadržování uprchlíků a přestat zacházet s každým, kdo se přiblíží k hranici bez víza, jako s automaticky nepřípustným," apeluje New York Times. Závěrem nabádá OSN, aby pomohla při posílení úsilí k přesídlení lidí držených bez prostředků na uvedených ostrovech a tlačila Austrálii ke změně této politiky.    

Témata:  Austrálie uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

10:52

Andrea Pomeje nebude lhát. Přiznala, jak ji poznamenalo napadení psem

Andree Pomeje se před několika týdny přihodila nemilá věc, když ji napadl vlastní pes. Leckdo by čekal, že to poznamenalo její vztah se zvířaty. Dýdžejka přiznala, že to tak doopravdy je. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ruská agrese sílí. Noční útok byl podle Ukrajinců největší za celou válku

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.