Bitva o Mosul brzy ukáže, že klíč k úspěchu proti Islámskému státu (IS) nespočívá v tom, že ho Washington překvapivě vybombarduje, varuje politolog a komentátor Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že osvobozování uvedeného města se účastní 100 tisíc koaličních vojáků za masivní podpory amerického letectva a byť proti nim stojí maximálně 5 tisíc bojovníků IS, samotné vítězství na bojišti může být irelevantní.
Faktor překvapení nepomůže
Jestliže Donald Trump kritizuje Obamovu administrativu za to, že prozradila záměr znovudobýt Mosul, je podle politologa opět chybně informován. Možná má v mysli několik příkladů překvapivých útoků, jako byl Den D v Normandii v červnu 1944, uvádí Zakaria. Připomíná, že jde o specifické případy a i nacistické Německo ostatně vědělo, že spojenci invazi jednou provedou, ale jelikož okupovalo téměř celou Evropu, nemohlo tušit, kdy k ní dojde. "Británie a Spojené státy tvrdě pracovaly na tom, aby si nacisté mysleli, že se vylodí v Calais, či dokonce vpadnou přes Balkán," dodává expert.
Na druhou stranu IS ovládá v Iráku pouze několik městeček a jedno velké město a ode dne, kdy Mosul dobyl, věděl, že irácká armáda se pokusí získat ho zpět, pokračuje Zakaria. Konstatuje, že s ohledem na pouští podmínky existuje jen málo otevřených cest, kterými se lze k městu přiblížit, přičemž tato absence překvapení je ve válčení běžná a většinu skutečně úspěšných případů momentu překvapení tvoří nečekaný vpád do země, jakým byla třeba nacistická blesková válka v Polsku v září 1939.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Skutečnou výzvou pro koalici je zajistit, že opětovné získání Mosulu nerozpoutá stejné sektářské napětí, které prioritně vedlo k pádu města," deklaruje komentátor. Připomíná, že Mosul je většinově sunnitské město a důvod, proč v roce 2014 nekladlo odpor, spočíval v pochybném zacházení s obyvatelstvem ze strany tehdejší irácké ši'ítské vlády premiéra Nurího Málikího. V důsledku toho se obyvatelé Mosulu stojící před volbou mezi ši'ítskými milicemi a IS raději přidali na stranu džihádistů, či zůstali pasivní, vysvětluje expert.
Během minulých dvou let irácké síly - často ši'ítské milice - osvobodily některá sunnitská města, například Fallúdžu, a následně rozpoutaly novou vlnu krveprolití, poukazuje Zakaria. Uvádí, že z pohledu ši'ítů mají "extrémním prověrky", k nimž se uchylují, zajistit, že sympatizanti IS budou vymýceni, ale sunnitští obyvatelé mají pocit uplatňování presumpce viny a zamezování návratům domů.
"Klíčový důvod vzestupu IS v Iráku a Sýrii je politický - nesouhlas sunnitů v regionu, kteří se považují za ovládané dvěma protisunnitskými režimy v Bagdádu a Damašku," zdůrazňuje politolog. Dodává, že částečně jde o odpor populace, která si myslí, že by měla vládnout, a částečně se jedná o odpověď na skutečnou perzekuci, ale každopádně bez řešení této nespokojenosti nelze IS porazit.
Arabové si musí pomoci sami
Když Mosul padl, mnoho expertů, včetně těch v rámci Obamovy administrativy, žádalo, aby Washington přispěchal irácké vládě na pomoc, ale prezident Obama tyto hlasy odmítal, jelikož chápal, že zásadním problémem je sektářství, vysvětluje Zakaria. Obama tak trval na zásadní proměně postoje irácké vlády vůči sunnitům, čímž v praxi žádal Málikího rezignaci, tvrdí odborník. Připomíná, že teprve poté, co k ní došlo a objevil se nový vůdce, Spojené státy souhlasily s vojenskou pomocí bagdádské vládě.
"Každá země se chce vést zadarmo. Většina vlád by byla šťastná, kdyby za ně Spojené státy vybojovaly jejich bitvy bez dalších podmínek," připouští expert s tím, že tato nemoc je rozšířena především v arabském světě a koalice vytvořené k boji v Sýrii se s několika mála výjimkami rychle staly neaktivními a veškeré břemeno zůstalo na USA .
Někteří tvrdí, že odpovědí by mělo být veřejné ponížení a kárání spojenců, poukazuje politolog. Tento přístup podle něj ale nefungoval v minulosti a zřejmě se to nezmění ani v budoucnu, tudíž jedinou strategií, která je z pohledu Washingtonu zdánlivě efektivní, zůstává ukázat, že USA se nebudou spojovat se nedbalými a držet se toho. Teprve poté, co Obamova administrativa dala jasně najevo, že Iráku nepomůže bez požadovaných změn, Málikí rezignoval, zdůrazňuje Zakaria.
Tato strategie, kterou představitelé Obamovy administrativy dříve popsali jako "vedení z povzdálí", nutí ostatní, aby se vydali do akce a byť je daná fráze podle politologa nešťastná, jde o zcela správnou myšlenku. V tomto případě jsou to totiž pouze Arabové, kdo může řešit sektářský problém tím, že se skutečně usmíří a rozdělí si moc, konstatuje Zakaria. "Spojené státy mohou tomuto procesu pomoci, ale pouze pokud tyto země a jejich vůdci si budou chtít pomoci skutečně sami," dodává závěrem.
Témata: USA, Irák, Islámský stát
Související
15. dubna 2024 23:30
15. dubna 2024 12:34
13. dubna 2024 19:04
11. dubna 2024 10:01
10. dubna 2024 9:27
9. dubna 2024 21:50