Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Střety s IS v Kirkúku si vyžádaly sto obětí

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Bagdád - Střety s radikály z takzvaného Islámského státu (IS) v Kirkúku, kteří v pátek v tomto severoiráckém městě zabili při koordinovaných útocích podle nové bilance 46 lidí, jsou u konce.

Oznámila to dnes irácká policie, podle níž bezpečnostní složky ještě v noci na dnešek sváděly s teroristy z IS tvrdé boje. Na straně islamistů přišlo o život 48 osob. Na neohlášenou návštěvu dnes do Iráku přiletěl americký ministr obrany Ashton Carter, který chce s iráckou vládou a velitelem mezinárodní koalice jednat o ofenzivě vůči IS v Mosulu.

Představitel irácké policie řekl agentuře AFP, že útočníci IS byli zastřeleni, nebo se sami vyhodili do povětří. U provinční správní budovy, v jejímž okolí byly boje nejtěžší, byl dnes ráno klid, napsala agentura AP.

Smyslem akce mohla být podle AP snaha Islámského státu odvrátit pozornost od 170 kilometrů vzdáleného Mosulu, který hnutí dosud ovládá a k němuž se od pondělí blíží irácká armáda a Kurdové.

Guvernér provincie Kirkúk Nadžmaddín Karím v pátek řekl, že IS se snaží otevřít novou frontu. Přiznal, že ve městě zřejmě Islámský stát zmobilizoval spící buňky svých bojovníků.

Témata:  Islámský stát Irák

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.