Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo řeklo dost. Zakáže úřednicím zakázat nošení burek a nikábů

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Berlín - Podle magazínu Spiegel chce německá vláda zakázat úředníkům a úřednicím nošení takových pokrývek hlavy, které zakrývají obličej. Tvář budou muset ukázat i lidé z řad veřejnosti, kdy je nutné ověřit jejich identitu, například při pasové kontrole, jednání před soudem nebo ve volebních místnostech.

Debata o muslimském oděvu se v Německu rozvinula v souvislosti s dvojicí červencových teroristických útoků v bavorských městech Ansbach a Würzburg.

První konkrétní návrh z pera zaměstnanců ministerstva vnitra počítá se zákazem burek a nikábů u úřednic. "Otevřená komunikace je zásadní pro společný život ve svobodné a demokratické společnosti," stojí v návrhu. Úplné zahalení obličeje podle něj ztěžuje integraci a ponižuje ženy.

Zákaz nošení těchto oděvů na veřejnosti si přeje většina Němců, politici zvažují částečné omezení, protože obecný zákaz by byl nejspíš v rozporu s ústavou.

V Německu žijí přes čtyři miliony muslimů, kteří tvoří zhruba pět procent celkové populace. Burku nebo nikáb nosí jen zlomek všech muslimek.

Témata:  Německo muslimové

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 18:11

Překvapení na Českém slavíku: Dara Rolins a její dcera ukázaly výjimečný talent

O jeden z nečekaných momentů slavnostního večera Českého slavíka 2025 se postarala oblíbená slovenská zpěvačka Dara Rolins. Na pódium si k vystoupení přizvala svou sedmnáctiletou dceru Lauru Homolovou, které nikdo neřekne jinak než Lola. Matka a dcera společně zazpívaly část skladby z nového alba Dary Rolins a sklidily za to zasloužený potlesk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.