Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo ovládne Francii? Juppé dle průzkumu drtí Sarkozyho

Nicolas Sarkozy
Nicolas Sarkozy
Foto: France24.com

Paříž - Prezidentské primárky francouzské tradiční pravice by nyní vyhrál expremiér Alain Juppé. Podle nového průzkumu opět zvýšil náskok na bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Zatímco Juppého by v listopadových primárkách podpořilo 41 procent dotázaných, tedy o čtyři procentní body více než minulý měsíc, Sarkozyho podpora podle průzkumu agentury Ipsos klesla od září o tři procentní body na 30 procent.

Žádný z pěti dalších, méně známých kandidátů tradiční pravice by si výraznější zisk nepřipsal. V druhém kole primárek, které se budou konat 27. listopadu, se tak téměř jistě utkají právě Juppé, který předsedal vládě v letech 1995 až 1997, a Sarkozy, který byl v čele státu v letech 2007 až 2012.

Vítěz primárek tradiční pravice má podle agentury Reuters vysokou šanci stát se příštím francouzským prezidentem a to i vzhledem k rekordně nízké popularitě současného socialistického prezidenta. S prací Françoise Hollandea jsou dle průzkumu zveřejněném v listu Le Monde spokojena jen čtyři procenta dotázaných.

Vítěz primárek tradiční pravice by se tak příští rok v druhém kole prezidentských voleb mohl utkat s kandidátkou krajní pravice, předsedkyní Národní fronty (FN) Marine Le Penovou.

Témata:  Alain Juppé,  Nicolas Sarkozy,  Francie

Aktuálně se děje

24. září 2026 21:58

Není to dobré. Veronika Kopřivová popsala vztah s otcem mladší dcery

Dvě děti dělají radost Veronice Kopřivové, ačkoliv to nemá tak jednoduché jako jiné maminky. Nežije totiž s otcem ani jedné ze svých dcer. Zatímco s jedním alespoň dobře vychází, s tím druhým je vztah o poznání komplikovanější. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.