Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo ovládne Francii? Juppé dle průzkumu drtí Sarkozyho

Nicolas Sarkozy
Nicolas Sarkozy
Foto: France24.com

Paříž - Prezidentské primárky francouzské tradiční pravice by nyní vyhrál expremiér Alain Juppé. Podle nového průzkumu opět zvýšil náskok na bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Zatímco Juppého by v listopadových primárkách podpořilo 41 procent dotázaných, tedy o čtyři procentní body více než minulý měsíc, Sarkozyho podpora podle průzkumu agentury Ipsos klesla od září o tři procentní body na 30 procent.

Žádný z pěti dalších, méně známých kandidátů tradiční pravice by si výraznější zisk nepřipsal. V druhém kole primárek, které se budou konat 27. listopadu, se tak téměř jistě utkají právě Juppé, který předsedal vládě v letech 1995 až 1997, a Sarkozy, který byl v čele státu v letech 2007 až 2012.

Vítěz primárek tradiční pravice má podle agentury Reuters vysokou šanci stát se příštím francouzským prezidentem a to i vzhledem k rekordně nízké popularitě současného socialistického prezidenta. S prací Françoise Hollandea jsou dle průzkumu zveřejněném v listu Le Monde spokojena jen čtyři procenta dotázaných.

Vítěz primárek tradiční pravice by se tak příští rok v druhém kole prezidentských voleb mohl utkat s kandidátkou krajní pravice, předsedkyní Národní fronty (FN) Marine Le Penovou.

Témata:  Alain Juppé Nicolas Sarkozy Francie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.