Dohoda EU-Turecko není ideální, ale jedná se o jedinou možnost, jak zachovat hranice EU, říká expert

Sporná dohoda

„Kritici nazvali dohodu EU s Tureckem o uprchlících nemorální a předložili své obavy ohledně možného porušování mezinárodního práva, ale – ať se nám to líbí nebo ne, tato dohoda přináší zlepšení. Dostala kontinent z krajní situace – odvrátila kolaps Schengenské zóny a humanitární katastrofu v Řecku," uvádí Wolff.

„EU chtěla vyjednáváním s Tureckem snížit počet uprchlíků, kteří přicházejí k jejím hranicím, a rozbít výnosnou síť pašeráků. Dohoda závisí na tom, že Turecko vezme zpět všechny uprchlíky, kteří do Řecka přijdou ilegálně, a EU na oplátku vrátí stejný počet syrských uprchlíků z Turecka," vysvětluje Wolff.

Uznává, že na kritice nevládních organizací (NGO) a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je něco pravdy, ale zároveň dodává, že „NGO nenabídly žádná alternativní řešení."

Jsou třeba další kroky

Wolff podotýká, že Evropská unie sice schválila systém na přerozdělování uprchlíků, ten však i díky neochotě jednotlivých členských států a samotných uprchlíků příliš nefunguje. O tom podle něj svědčí mimo jiné uzavírání hranic a rostoucí popularita protiimigračních politických stran.

„Před uzavřením dohody již sílil trend uzavírání hranic – na Balkáně, ve Střední Evropě a Itálii. Kdyby pokračoval, mohlo by dojít ke změně vnějších hranic EU, kdy by se Řecko a Itálie najednou ocitly mimo schengenskou zónu volného pohybu. Ve výsledku by se obrovské množství uprchlíků ocitlo v Řecku a dalších okrajových zemích EU, což by byl neuspokojivý výsledek pro všechny zúčastněné."

Wolff zároveň ale varuje, že dohoda sama o sobě nápor uprchlické krize nezmenší a je tak třeba pracovat na zlepšení podmínek pro její implementaci.

Pomoc Řecku, rychlejší přesidlování

„Jednou z hlavních priorit je poslat pomoc Řecku, nejslabšímu článku řetězu. EU urgentně potřebuje poskytnout slíbenou technickou pomoc při zpracovávání uprchlíků – obzvláště vzhledem k tomu, že se UNHCR a NGO z oblasti stahují," tvrdí Wolff a dále vysvětluje, že je také velmi důležitá politická stabilita Řecka, která souvisí i s jeho státním dluhem a pomocí na jeho splácení.

„Dalším klíčovým bodem je zrychlení procesu přesídlování uprchlíků. Současná dohoda o přesídlení předpovídá minimálně 20 tisíc přesídlených z Řecka do poloviny května roku 2016. To je příliš málo, když se vezme v potaz, že v současnosti v Řecku ve špatných podmínkách žije 50 tisíc uprchlíků."

Urychlit je podle Wolffa potřeba i přesídlování uprchlíků z tureckých táborů. „Je třeba jasně sdělit uprchlíkům v Turecku, kteří zvažují podniknutí nebezpečné cesty přes hranice do Evropy, že pro ně bude lepší, když počkají, až budou jejich žádosti o vízum zpracovány. Čím více lidí bude z Turecka přímo přemístěno do EU, tím efektivnější EU bude ve svých snahách zabránit pašerákům v hledání nových cest přes Libyi nebo Kavkaz."

„Implementace této dohody s Tureckem bude obtížná. Ale bez ní by se externí hranice EU kompletně zhroutily a Řecko a další hraniční státy by se o sebe musely postarat samy. Nyní je třeba soustředit se na štědrou výpomoc Řecku a navýšení počtu uprchlíků přijímaných přímo z Řecka," uzavírá Wolff a dodává: „Bez těchto kroků přijde morální kompromis učiněný v rámci dohody s Tureckem vniveč."

Témata:  uprchlíci,  EU,  Turecko