reklama

"Naše trpělivost se chýlí ke konci. Odpověď EU čekáme v těchto dnech. Pokud nepřijde, dohodu vypovíme," řekl Çavuşoglu v rozhovoru nadepsaném "Nelehej si do postele s hadem".

Šéf turecké diplomacie zároveň popřel tvrzení redaktora, že se v Ankaře diskutuje o možném začlenění částí Iráku a Sýrie do Turecka.

Duchovního Fethullaha Gülena, kterého vláda v Ankaře viní z červencového pokusu o puč, označil Çavuşoglu za duševně nemocného člověka, který si myslí, že je "imámem (celého) vesmíru".

Turecký ministr zahraničí uvedl, že Ankara nemůže dělat ústupky EU v otázce protiteroristického zákona. Brusel požaduje změny v této právní normě, neboť podle kritiků umožňuje tureckému vedení umlčovat politické oponenty a nepohodlné novináře.

EU si pro zrušení víz stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Ankara ale podle Bruselu zatím všechny podmínky neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne.

Nejvyšší soud v Turecku potvrdil rozsudek nižšího soudu v Adaně, který spolupředsedkyni opoziční Lidové demokratické strany (HDP) Figen Yüksekdagovou uznal vinnou z "propagování teroristické organizace". Dopustila se jí před čtyřmi lety na pohřbu Yasemina Çiftçiho, který byl členem Marxisticko-leninistické komunistické strany (MLKP). Tuto stranu považuje turecký režim za teroristickou.

MLKP byla založena v roce 1994 a od roku 2007 je v Turecku na seznamu teroristických organizací. Její členové podporují Stranu kurdských pracujících (PKK), která bojuje za práva Kurdů a jejich samostatný stát Kurdistán a kterou vláda rovněž považuje za teroristickou. Členové MLKP jsou též součástí syrských kurdských milic (YPG), které bojují v občanské válce v Sýrii na straně mezinárodní koalice vedené Spojenými státy.