Odstoupení Jaceňuka je jen divadlo. Ukrajině vládne někdo jiný, říká odborník

Kdo stojí za oponou?

Doctorow uvádí, že ačkoliv je Jaceňukovi připisována role ekonomického reformátora a zapáleného podporovatele protiruské politiky, je bývalý ukrajinský premiér „na stejné straně politické rovnice jako prezident Petro Porošenko."

„Na druhé straně jsou lidé se zbraněmi, kteří stáli za povstáním na Majdanu a kteří efektivně ovládají přední linie v Donbasu a hranice s Krymem. Reprezentují násilí a hrozbu násilí, která zůstává s odchodem Jaceňuka nezměněna. A za Jaceńukem a Porošenkem jsou nezkrotitelní oligarchové," vysvětluje Doctorow.

Právě kvůli těmto silám, které podle Doctorowa stojí za oponou ukrajinské politiky, se nepodařilo Porošenkovi prosadit „různé legální a konstituční změny, které jsou nutné pro implementaci politické části dohody Minsk-2. Takže po Jacuňokvě odchodu Ukrajina zůstane ve válce bez možnosti provedení žádných podstatnějších reforem nebo boje proti korupci."

Prohra pro EU

Podle Doctorowa se Jaceňuk stal obětním beránkem a jeho odchod měl „ukázat, že si Ukrajinci hodlají doma udělat pořádek."

Dále poukazuje, že výsledek nizozemského referenda je spíše prohrou pro lídry EU, jelikož výsledky referenda nezměnily jejich výzvy k hlasování pro přijeti nebo alespoň snížení volební účasti pod 30 %, což by znamenalo neplatnost referenda.

Podotýká také, že ačkoliv někteří odborníci tvrdí, že výsledek referenda je nepodstatný, „jelikož 80 % Asociační dohody již bylo dočasně implementováno," analýza předního bruselského think tanku Centre for European Policy Studies „jasně ukázala, že referendum i tak bude mít znatelné následky."

Doctorow vysvětluje, že ekonomické části dohody jsou sice již zčásti implementovány, fungují ale jen jednostranně a zatím jen usnadňují export na Ukrajinu.

Kijev nevládne

„Politické a vojenské části Asociační dohody, které vyžadují ratifikaci všech 28 členských států, jsou navíc nyní pasé. A byly to přesně tyto málo známé části volající po bližší koordinaci obrany a zahraniční politiky mezi EU a Ukrajinou, které vyslaly červené vlajky ruským pozorovatelům. Byl by to první krok ke vstupu do NATO," uvádí.

Ignorování výsledků referenda by pak podle něj pro EU znamenalo podpořit odchod Velké Británie z EU, jelikož by to prokázalo, že „se instituce EU vymkly kontrole a nejsou demokratické."

Na závěr Doctorow tvrdí, že „nizozemské referendum určitě vedlo k odstranění Jaceňuka, aby se Evropě a světu ukázalo, že se ukrajinští lídři snaží upevnit svou moc k pokračování v hlubších reformách. Ale kijevské politické vedení není místem, kde leží skutečná moc v zemi."

Témata:  Ukrajina,  Ukrajinská krize,  Arsenij Jaceňuk