Ohrozí Trump světový mír? Británie bije na poplach

Konec světového řádu

Reakce demokratických lídrů, především v Evropě, naopak mixem úžasu, strachu a snahy nasadit statečnou tvář události, která může podle Guardianu ohrozit pravidla současného světového řádu. Právě tato skličující otázka se totiž dere do popředí, poukazuje úvodník, jelikož Amerika si zvolila muže, který má jedinou zkušenost s mezinárodními vztahy z pozice realitního investora, přičemž jeho prezidentská kampaň se vyznačovala výroky odrážejícími buď neznalost či opovrhování tím, co USA tradičně znamenaly pro svět.

Trump nazval NATO zastaralým, chce zvrátit volný obchod, poklonkuje autokratům, navrhuje vyzbrojit Japonsko a Jižní Koreu jadernými zbraněmi, kritizuje jadernou dohodu s Íránem, chce postavit zeď na hranici s Mexikem, věří, že boj proti terorismu může zahrnovat mučení a vůbec se nestará o změnu klimatu, vyjmenovává liberální deník. Dodává, že to je to jediné, co o Trumpovu zahraničněpolitickém programu víme - tedy pokud nějaký vůbec má.

"Samotná skutečnost, že přežití mezinárodního řádu, v němž USA historicky hrály tak klíčovou úlohu, se zdá být nyní otázkou, dobře hovoří o rozměru jeho (Trumpovy) volby," pokračuje britský server. Konstatuje, že svět je šokován, jelikož Trump - ač řekl o zahraniční politice jen málo souvislého - dokázal i několika málo výroky vzbudit obavy a navíc mlčí o mnoha složitých otázkách, s nimiž může být americký prezident konfrontován; o jeho zahraniční politice tudíž lze pouze spekulovat.     

Vítězství Donalda Trumpa přesto podle Guardianu drtí předpoklad, že američtí spojenci mohou USA spoléhat nejen jako na bezpečnostního garanta a hospodářského partnera, ale také jako na ochránce liberální demokracie, nikoliv její ohrožení. Zpochybněna je i tradiční americká role coby ochránce multilaterální globální struktury na bázi OSN, varuje úvodník.   

Nikdo neví, koho si Trump vybere do svého týmu, ale zmiňovaná jména jako Jeff Sessions či generál Michael Flynn nejsou v žádné případě uklidňující, deklaruje liberální server. Konstatuje, že všechna uvedená rizika se odráží v reakci světa, přičemž ty země a ti vůdci, kteří chtějí, aby Amerika nadále hrála klíčovou roli v prosazování mezinárodních principů a spojenectví stojících v srdci globálního řadu, jsou nyní zděšeni a dychtí po jakémkoliv ujištění.

Populisté a autokraté slaví

Naopak, ti, kdo chtějí zpochybnit Amerikou vedený globální řád či vidět jeho rozpad, stejně jako ti, kdo čekají, že nový úsvit amerického izolacionismu nejlépe poslouží jejich zájmům, se radují, poukazuje The Guardian. Připomíná, že zprávu o výsledku voleb hlasitě přivítal ruský parlament a Kreml bezpochyby doufá, že Trumpovo časté nadbíhání Putinovi, včetně jeho vyjadřovaného obdivu k tomuto "tvrdému muži", nabídne prostor pro vyjednávání o ruských ziscích.  

"To se může vztahovat na Sýrii, přičemž takový krok by pravděpodobně nadále posílil Asada, na Ukrajinu, což může vést k uvolnění sankcí, případně na širší otázku evropského bezpečnostního uspořádání a NATO,"  naznačuje liberální deník.   

Reakce Evropy také podle Guardianu ukazuje komplikovaný stav politiky na kontinentu a postoje k USA. Zatímco Theresa Mayová uvažuje ve světě po brexitu a zdůrazňuje speciální vztahy obou zemí, Angela Merkelová naznačuje, že její spolupráce s Trumpem bude podmíněna respektováním demokratických hodnot, poukazuje britský server. Dodává, že v Bruselu se představitelé EU a NATO snaží podtrhovat význam transatlantického spojení.

"Ale mezi evropskými populisty vypukla vlna radosti a oslav," zoufá si liberální deník. Připomíná, že ve Francii Marine Le Penová vítá "osvobození amerického lidi", vůdce nizozemské krajní pravice Geert Wilders má škodolibou radost, že "politika nebude nikdy jako dřív", a maďarský premiér Viktor Orbán zprávu uvítal s tím, že "demokracie stále žije".  

Ve světě jsou pak lídři, kteří dychtivě očekávají šanci vytěžit co nejvíc z nové americké role, či její absence, domnívá se The Guardian. Jako příklad uvádí izraelskou krajní pravici, která věří, že myšlenka palestinského státu je u konce. Úvodník poukazuje i na obezřetnost Číny, která se snaží pojistit proti neznámému a zřejmě se obává nebezpečí obchodní války.   

Pro Donalda Trumpa je politika - stejně jako byznys - o dohodách, zdůrazňuje úvodník. Konstatuje, že podle budoucího prezidenta může osobní rozhovor s diktátory okamžitě vyřešit problémy a zahraniční politika představuje hru s nulovým součtem, v níž obnovení americké velikosti může znamenat ponížení tradičních přátel. "Jeho zvolení činí ze světa nebezpečnější místo a také nejistější místo, proto je příliš brzy na to přesněji říct, jak moc se tato nebezpečí naplní - či jak jim bude příští americký prezident čelit," uzavírá liberální deník.   

Témata:  USA,  Donald Trump