Trumpovo vítězství je vítězství neinformovaných voličů. To už je úděl demokracie, zní z USA

Podle předvolebních průzkumů Hillary Clintonovou podporovalo výrazně více vysokoškolsky vzdělaných Američanů než Donalda Trumpa. Podle serveru Foreign Policy se dá říci, že letošní prezidentské volby byly doslova „tancem hlupáků". Poukazuje na fakt, že nikdy vzdělaní voliči tak jednotně neodmítli nějakého kandidáta. Ale nikdy předtím také méně vzdělaní Američané tak jednotně nepodpořili jiného kandidáta. „Trumpovi podporovatelé by mohli odseknout: To proto, že Trump podporuje normální lidi a Clintonová pomáhá již tak privilegovaným vysokoškolákům. Ale to není pravda - Trumpovi podporovatelé v primárkách měli průměrný příjem asi 72.000 dolarů ročně. Nejsou bohatí, ale mají víc, než je celostátní průměr, a více než příznivci Clintonové," píše server.

Trump podle FP vděčí za své vítězství neinformovanosti. „Ale není to jen Trump. Političtí vědci už 65 let zkoumají, co voliči vědí a jak myslí. Výsledky jsou děsivé. Voliči obecně vědí, kdo je prezident, ale nic jiného. Nevědí, která strana ovládá kongres, co Kongres učinil v poslední době, zda je ekonomika čím dál lepší nebo horší. V prezidentských volbách v roce 2000 většina voličů věděla, že Al Gore byl liberálnější než George W. Bush, ale podstatně méně než polovina věděla, že Gore více podporoval právo na potrat, nebo že více podporoval státní programy sociálních dávek," vysvětluje server.

Američtí voliči prý toho ve skutečnosti vědí hodně málo. „Není to tak, že jsou hloupí. To spíše demokracie vytváří špatné motivace. Pokud si půjdete koupit auto, uděláte si průzkum, když vyberete dobře, budete sklízet plody, když špatně, ponesete následky. A poučíte se. Ale v politice to tak není. Záleží, jak volí všichni kolektivně. Představte si, že vám profesor řekne, že ve třídě je 210 milionů lidí a že za tři měsíce budou všichni dělat závěrečnou zkoušku. Ale nedostanete vlastní známku, ale udělá se průměr třídy a všichni dostanou stejnou známku. Nikdo by se neobtěžoval studovat a všichni by dostali pětku," píše se v komentáři.

„To je v kostce to, jak demokracie funguje. Většina voličů jsou ignoranti nebo špatně informovaní, protože náklady na získávání politických informací jsou výrazně větší než potenciální benefity. Mohou si dovolit oddávat se hloupému, falešnému, bludnému přesvědčení - právě proto, že to nic nestojí. Koneckonců šance, že hlas jednotlivce rozhodne volby, je mizivě malá. Výsledkem je, že jednotliví voliči volí spíše expresivně a ukazují svůj závazek k jejich světonázoru a týmů. Hlasování je spíše jako dělat mexickou vlnu na sportovní akci než jako výběr politiky," uvádí server.

Obecně platí, že vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou lépe informováni než ti s maturitou, kteří jsou zase lépe informováni než ti, kteří nedokončili střední školu. „Když lidé slyší takové depresivní statistiky, jsou připravení ukázat prstem na americký vzdělávací systém a volat, že je třeba hledat lepší učitele. Ale tak to není," píše FP. Průměrný Američan chodí do školy déle než Američané před 60 lety, přesto se jejich vědění o politice nijak nezvýšilo – i když jejích vzdělání vzrostlo. „Školy je naučí to, co potřebují vědět, aby mohli dobře volit. Ale oni to zapomínají, protože pro ně tyto informace nejsou užitečné. A důvod, proč nejsou užitečné, je skutečnost, že jejich jednotlivé hlasy nedělají žádný rozdíl," vysvětluje FP.

„V moderní demokracii budou neinformovaní voliči vždy výrazně převyšovat ty informované. Kvalita kandidátů odráží kvalitu voličů. A demokracie podporuje špatnou kvalitu voličů. Neexistuje žádné skutečné řešení problému politické nevědomosti, pokud nejsme ochotni prolomit demokratickou politiku. Trumpovo vítězství je vítězství neinformovaných. Ale abychom byli spravedliví, v případě výhry Clintonové by to bylo stejně. Demokracie je vláda lidu, ale lidé jsou v mnoha ohledech nezpůsobilí k vládě," dodává FP.

Témata:  volby v USA,  Donald Trump,  Hillary Clintonová