reklama

Strach z ruské propagandy

Marshall varuje, že zákon proti informační válce, který byl v březnu roku 2016 předložen v americkém senátu, nápadně připomíná opatření, která v roce 1947 schválila proti Rusku administrativa tehdejšího prezidenta Harryho Trumana.

Jak Marshall vysvětluje, podle tohoto návrhu zákona ruská vláda používá „dezinformací a další propagandy k podkopání cílů národní bezpečnosti Spojených států a jejich klíčových partnerů." Návrh také tvrdí, že se Rusko snaží Spojené státy a jeho partnery destabilizovat.

Marshall dále uvádí, že podobných názorů ve Spojených státech přibývá . Množí se tak hlasy, které Rusko obviňují z úmyslného šíření dezinformací a propagandy například k rozšíření svého vlivu a ovlivnění konfliktu na Ukrajině.

Naivní Západ

Marshall nazývá podobná varování hysterií. „Panikáři tvrdí, že se ruská informační válka snaží přesvědčit naivní obyvatele Západu, aby jejich vlády zůstaly převážně pasivní tváří tvář nepřátelským akcím Ruska například na Ukrajině," vysvětluje.

K tomu by pak Rusko mělo používat zejména svá média – RT a Sputnik. Hlavní by zde mimo jiné měla být i zpráva, že NATO porušilo sliby Západu tím, že se po pádu SSSR dále rozšiřovalo.

„Tito panikáři obvykle nenabízí žádné statistiky, které by podporovaly jejich varování před masovým vymýváním mozků západních čtenářů. Není divu: RT posbírala méně než 0,1 procent evropských televizních diváků," připomíná Marshall.

Následně upozorňuje například na situaci ve Velké Británii, kde ruské televizi RT hrozí odebrání vysílacích práv; jak Marshall uvádí, mimo jiné kvůli tomu, že měla vysílat protizápadní komentáře v rámci nočního diskuzního programu, kde se řešila situace na Ukrajině.

Marshall dále uvádí, že Rusko se ve svých snahách o šíření propagandy inspirovalo u Spojených států a jejich bezpečností agentury CIA. Ta podle něj využívá onu přehnanou protiruskou rétoriku k tomu, aby šířila svou vlastní propagandu.

Semínka pochybností

„Tyto zapálené obavy západních politiků, armádního vedení a analytiků ohledně ruské informační války pokračují navzdory nepatrnému podílu na trhu, který na Západě Ruskem financovaná média mají, a obrovským výdajům, které na vlastní propagandu vydává vláda USA," uvádí Marshall.

„Možná se někteří z lidí burcujících kvůli informační válce obávají, že některá ruská tvrzení v sobě mohou obsahovat dostatek pravdy na to, aby na Západě zasela semínka pochybností a vyvolala již dlouho potřebnou debatu."

„Ale utrácení desítek milionů dolarů daňových poplatníků k umlčení hlasu Ruska a jeho nahrazení jinou verzí pravdy naší vlastní vlády není to, jak bychom měli prosazovat demokratické hodnoty, které hlásáme," uzavírá Marshall.