Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šest zemí eurozóny asi nedodrží rozpočtová pravidla, varuje Brusel

Sídlo EU
Sídlo EU
Foto: Pixabay

Brusel - Evropská komise dnes varovala šest zemí eurozóny, že by příští rok nemusely dodržet unijní rozpočtová pravidla týkající se hlavně nadměrného deficitu. Jde o Itálii, Belgii, Litvu, Kypr, Slovinsko a Finsko. Brusel nenavrhne, aby byla Španělsku a Portugalsku na příští rok zmrazena část peněz z evropských strukturálních fondů.

Vyplývá to z roční analýzy růstu a zprávy o mechanismu varování, které dnes komise představila. Materiály souvisejí s takzvaným evropským semestrem, zavedeným v reakci na finanční krizi v roce 2010. Členským zemím umožňují získat představu, kam by měly v příštím roce orientovat svou hospodářskou politiku. Poukazují také na státy, kterým by mohly hrozit potíže.

"Komise doporučuje pozitivní fiskální politiku na podporu růstu a měnové politiky Evropské centrální banky, která nemůže nést břemeno sama. Každý členský stát by měl hrát svou roli: ty, které si to mohou dovolit, by měly více investovat, a ty, které mají menší fiskální prostor musejí pokračovat v reformách a prorůstové fiskální konsolidaci," uvedl dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Pro eurozónu jako celek proto komise v příštím roce doporučuje fiskální expanzi ve výši 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přispět by to mělo k podpoře reforem i hospodářského růstu.

Evropa podle názoru unijní exekutivy zažívá křehký, ale relativně odolný návrat k růstu, její HDP je vyšší než před krizí, snižuje se nezaměstnanost a naopak se zvyšují investice. Stále však přetrvává "dědictví krize", především v sociální oblasti, ale i například ve vysoké míře veřejného i soukromého zadlužení. Dnes předložená zpráva o mechanismu varování upozorňuje na možnou hospodářskou nerovnováhu u 13 zemí Evropské unie, včetně například Německa. Česká republika mezi nimi zmíněna není.

Členské státy by podle názoru komise měly zdvojnásobit úsilí v podpoře investic, pokračování strukturálních reforem a udržení odpovědné fiskální politiky. Soustředit by se ale měly také na sociální spravedlnost a "inkluzivní" růst, ze kterého by měly prospěch co nejširší vrstvy obyvatel.

"Pakt stability a růstu dál platí a budeme ho uplatňovat," prohlásil eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis. Situace v evropských zemích se podle něj zlepšuje také právě kvůli tomu, že komise tlačí na to, aby státy dodržovaly pravidla. Italský premiér Matteo Renzi už dal ale najevo, že jeho země rozpočtové plány měnit nehodlá.

Už v létě členské země unie potvrdily názor komise, že Španělsko a Portugalsko se v minulých letech jen málo snažily snížit své nadměrné rozpočtové deficity. V srpnu se však EU rozhodla země kvůli porušení rozpočtových pravidel nepokutovat, zmrazení části peněz z fondů v příštím roce bylo druhou možnou podobou trestu.

"Vím, že se to očekávalo a pro obě země je to dobrá zpráva. Chceme, aby jim Evropa pomohla dostat se z krize," komentoval dnešní rozhodnutí eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Obě země předložily komisi v požadovaném termínu do poloviny října své rozpočtové plány na příští rok spolu s přehledem "účinných kroků", které ke snížení deficitu provádějí.

Témata:  eurozóna Evropská komise (EK) EU

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy