Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna ještě nemá vyhráno. Může přijít druhá vlna koronakrize, varuje Lagardeová

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

"Pravděpodobně už jsme za nejnižším bodem," řekla na neformálním setkání představitelů nejdůležitějších evropských podniků a celosvětově uznávaných odborníků nazvaném Northern Light Summit.

Varovala ale před druhou vlnou a tím, že oživení bude nerovnoměrné, neúplné a transformační, což znamená, že některé společnosti v odvětvích, jako je letecká doprava a zábava, se nikdy plně nezotaví, zatímco jiné vyjdou z krize silnější.

Lagardeová rovněž vyzvala vlády, aby využily současné zmírnění v šíření koronaviru k přípravě na případnou druhou vlnu.

ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.

Opatření ECB doplněná vládními garancemi některých půjček zřejmě přinášejí ovoce. Úvěry poskytnuté společnostem v eurozóně totiž v květnu rostly nejrychleji od začátku roku 2009, uvedla agentura Reuters.

V reakci na nedávné rozhodnutí německého soudu ohledně stimulačního programu ECB Lagardeová prohlásila, že reakce ECB je přiměřená vzhledem k problémům, kterým čelí. Podobně se vyjádřil i guvernér finské centrální banky Olli Rehn, který dodal, že při rozhodování o rušení těchto opatření je lepší je ponechat v platnosti déle, než později litovat.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o rekordních 3,6 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomové očekávají ještě hlubší propad.

ECB očekává, že za celý letošní rok ekonomika eurozóny klesne o 8,7 procenta. V příštím roce čeká oživení a růst o 5,2 procenta.

Témata:  Christine Lagardeová European Central Bank (ECB) eurozóna EU koronavirus (coronavirus) COVID-19 EUR (euro)

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 18:55

Tři měsíce od smrti Anny Slováčkové. Otec prozradil, jak se zbavuje smutku

Budou to v neděli už tři měsíce, co po dlouhém a statečném boji se zákeřnou nemocí zemřela Anna Slováčková. Slavná rodina se s jejím odchodem stále ještě nevyrovnala. I proto se Felix Slováček snaží dělat všechno možné, aby se rozptýlil. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.