Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Christine Lagardeová
Christine Lagardeová
Foto: European Union

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.

ECB minulý týden ponechala svou měnovou politiku podle očekávání beze změny. Hlavní úroková sazba tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Nic nezměnila ani na miliardových nákupech dluhopisů, kterými banka podporuje ekonomiku eurozóny. Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety a více než dvojnásobek inflačního cíle banky.

S poukazem na rostoucí inflační rizika si ECB minulý týden otevřela dveře ke zvýšení úrokových sazeb později v roce 2022, napsala agentura Reuters. Banka uvedla, že zasedání 10. března bude klíčové pro rozhodnutí, jak rychle ukončí svůj program nákupu dluhopisů.

Lagardeová dnes uvedla, že vysoká inflace se pravděpodobně neudrží. Varovala, že vysoké ceny energií, které jsou největším motorem inflace, budou ke zvýšeným spotřebitelským cenám přispívat i v dalším období, protože snižují kupní sílu domácností.

"Zvýšila se šance, že se inflace stabilizuje na úrovni našeho cíle," řekla Lagardeová. "Nejsou signály, že inflace zůstane ve střednědobém horizontu trvale a výrazně nad naším cílem, což by vyžadovalo zřetelné zpřísnění (měnové politiky)," konstatovala šéfka ECB. Ekonomika eurozóny podle ní netrpí takovým přehřátím, jaké zakoušejí jiné ekonomiky.

"To zvyšuje pravděpodobnost, že současné cenové tlaky ustoupí dříve, než se zakoření. A to nám umožní dosáhnout ve střednědobém horizontu našeho dvouprocentního cíle," uvedla dále šéfka ECB.

"Mezi ukončením našich čistých nákupů aktiv a datem zrušení existuje definovaná posloupnost. Ke zvýšení sazeb nedojde před ukončením našich nákupů aktiv," řekla Lagardeová. "Jakákoli úprava naší politiky bude postupná," dodala.

Trhy nyní počítají se zvýšením úrokových sazeb v letošním roce o zhruba 0,5 procentního bodu. Ekonomové jsou opatrnější a většina z nich předpovídá první krok buď na konci roku, nebo na začátku roku 2023.

Témata:  ekonomika Christine Lagardeová

Související

Aktuálně se děje

31. ledna 2026 14:48

Výbuch boxu v Hnojníku: Exploze zničila výdejní místo Zásilkovny

V obci Hnojník na Frýdecko-Místecku došlo v noci na sobotu k silné explozi, která vážně poškodila samoobslužné výdejní boxy. Oznámení o poničeném zařízení přijala policie na tísňové lince 158 v nočních hodinách. Prvosledová hlídka po příjezdu na místo potvrdila, že značná část výdejního místa byla zničena výbuchem, jehož přesná příčina zůstává předmětem intenzivního vyšetřování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.