Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lagardeová: Dopad vysokých cen energií může být delší než dopad covidu-19

Christine Lagarderová
Christine Lagarderová
Foto: news.com

Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

Eurozóna a celá Evropa se potýká s nedostatkem zemního plynu, který spotřebitelům zdražuje účty za energii. Zároveň jsou ale vinou nákazy covidu-19 a následných hospodářských omezení stále narušené dodavatelské řetězce. Potíže má například německý automobilový průmysl, který trpí nedostatkem polovodičů.

Lagardeová nicméně popsala současnou situaci jako "období adaptace". "Věci do sebe zapadnou, protože se najdou nové zdroje dodávek," řekla.

Naopak nárůst cen energií - a jejich dopad na inflaci - může pro region představovat mnohem dlouhodobější problém, domnívá se šéfka ECB.

"Energie bude záležitost, která s námi pravděpodobně zůstane déle. Protože také přecházíme ze zdrojů energie poháněných fosilním průmyslem ... Usilujeme o to, abychom byli mnohem méně závislí na fosilních zdrojích,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se CNBC.

S vysokými cenami energií se už rozhodly bojovat některé členské státy eurozóny. Španělsko, Řecko a Francie přijaly opatření, která mají ulevit občanům.

Podle některých odborníků umocnila nedávné cenové otřesy, a to zejména u zemního plynu, nová politika EU v oblasti klimatu. Souvisejí tak s širším tlakem na obnovitelné zdroje.

Místopředseda Evropské komise, který se v unii zabývá klimatem, Frans Timmermans ale trvá na tom, že růst cen v unii není vinou jejího vedení.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je oproti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.

Na dotaz, zda klimatické cíle a přechod na obnovitelné energie budou mít inflační nebo deflační efekt, Lagardeová odpověděla, že to ještě není jisté. Po přečtení několika studií se ona sama domnívá, že dopad bude zprvu inflační a posléze do jisté míry deflační.

ECB začátkem tohoto měsíce odhadovala míru inflace na konci roku na úrovni 2,2 procenta. Očekává, že v roce 2022 se toto číslo sníží na 1,7 a v roce 2023 na 1,5 procenta. Další odhad banka zveřejní v prosinci.

Témata:  Christine Lagardeová energetika

Související

Aktuálně se děje

19. října 2025 20:02

Jsou spolu. Katy Perry a Justin Trudeau to tají, údajně ale randí už měsíce

Americká popová hvězda Katy Perry a bývalý kanadský premiér Justin Trudeau jsou údajně „neustále na FaceTimu“, a to i přes hektické pracovní rozvrhy, které provázejí jejich rozkvétající romanci. Potvrdily to nedávno zveřejněné fotografie, na nichž se pár líbá na jachtě u pobřeží Santa Barbary.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jak Aliance pro cloudovou bezpečnost nastavuje standardy, které chrání vaše cloudové technologie

Jak Aliance pro cloudovou bezpečnost nastavuje standardy, které chrání vaše cloudové technologie

Když se řekne cloud, většina z nás si vybaví rychlost, flexibilitu a neomezený prostor. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, kdo vlastně přináší doporučení a osvědčené postupy, aby tento prostor nebyl „divokým západem“ digitálního světa? V době, kdy se do cloudu přesouvají i kritické služby státu a zdravotnictví, už nejde jen o pohodlí, ale i o otázku bezpečnosti a důvěry. A právě proto vznikla mezinárodní komunita odborníků – Aliance pro cloudovou bezpečnost (CSA). Jejím cílem je sjednocovat standardy a sdílet know-how napříč trhem. V článku se podíváme, co dělá a proč její práce může zajímat i vás.