Rusko na nohou: Švýcarské stíhačky pý obtěžovaly letoun s novináři

Dle EurAsisa Daily původní video, které incident potvrzuje, umístil na internet korespondent Komsomolské pravdy Dmitrij Smirnov. Ruské letadlo mířilo v okamžik vzdušného incidentu do Peru, kde v hlavním městě Limě probíhá summit států sdružených do tzv. APEC (Asijsko-pacifická ekonomická spolupráce). Ria novosti citovaly v dané souvislosti Alexandra Fomina.

Šéf ruské Federální služby pro vojenskou a technickou spolupráci (FSVTS), nesdílí názor například deníku „Izvěstija", který se domnívá, že Švýcaři dost často eskortují letadla prolétávající v daném směru inkriminovanou oblastí. Fomin tvrdí, že akce Švýcarů je v případě Iljušinu nestandardní. F-18 letěly nad svým územím a zdaleka ne každý civilní stroj má tu čest být jimi doprovázen.

Jeden z pilotů stíhaček se přiblížil k IL-96, načež se nechal vyfotit a natočit. Pak zamával, odlétl, aby se ještě na chvíli vrátil. Všechno by v zásadě mohlo vyhlížet poměrně nevinně, kdyby se tento případ ve vzduchu neodehrával v poměrně napjatém mezinárodně-politickém kontextu. Lenta.ru či RT nedávno informovaly, že na sklonku října 2016 byl Ukrajinou pod hrozbami nasazení stíhacích letounů donucen ke změně trasy běloruský let B2-840 společnosti „Belavia".

Běloruský „Боинг 737-800" odstartoval z Kyjeva do Minsku. Padesát kilometrů před vstupem do vzdušného prostoru Běloruska byla posádka stroje kontaktována řízením letového provozu v Kyjevě. Posádce Boeingu bylo nařízeno otočit se a neprodleně se vrátit se do místa startu, tedy na mezinárodní Letiště Kyjev-Žuljany (kód: IATA).

Rozkaz zněl suše a stručně. Nenásledovalo žádné vysvětlení, jen již zmíněná pohrůžka, sice že v případě neuposlechnutí budou rámci donucení nasazeny stíhací letouny ukrajinského letectva. Po návratu do Kyjeva byl z letu vyloučen občan Arménie. Poté Boeing zamířil opětovně do Minsku. Na události je zajímavé, že občan Arménie poté co byl vyslechnut, rovněž odletěl do Běloruska.

Vzdušný hazard, lidské chyby a smrt nevinných

Oba výše popsané případy kontrastují s faktem, že nad Ukrajinou byl 17. července 2014 sestřelen Boeing 777 Malajsijských Aerolinií (let MH17). Zatím žádné mezinárodní vyšetřování nevyneslo definitivní obvinění proti těm, kteří jsou za pád letounu odpovědni, byť je ve hře mnoho medializovaných spekulací.

Nezbývá než se ptát, zda by Ukrajina v případě, že by běloruské letadlo nereagovalo (například z důvodů poruchy či závady apod.), zda by vydala skutečně silový rozkaz. Pokud ano, pak jaký přesně? V minulosti již Ukrajina sestřelila jiné letadlo. Patřilo ruské letecké společnosti „Sibiř". Šlo o Tupolev Tu-154, který byl zasažen raketou S-200 vypálenou v rámci vojenského cvičení Ukrajiny. Letoun se 4 října 2001 zřítil do Černého moře a všichni lidé na palubě zahynuli.

Omyl dispečera

Blízko Švýcarských hranic jsme v nedávné historii zaznamenali tragédii, za niž ale nemohli vojáci, nýbrž dispečer. Prvního června 2002 se nad vodami Bodamského jezera srazily Tupolev Tu-154M „Baškirských aerolinií" letící z Moskvy do Barcelony a nákladní Boeing 757-200PF společnosti DHL, který vykonával let na trase Bahrajn – Brusel. Letouny se zřítily nad územím Německa.

Dvoučlenná posádka Boeingu zahynula, jakož i všichni cestující ruského Tupoleva, z nichž 52 oběti patřily dětem. Za incident mohl letový dispečer, navádějící oba letouny ze švýcarského Curychu.

Témata:  Rusko,  Švýcarsko,  F/A-18 Hornet