Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kim Čong-un ocenil zesnulého Castra, vyhlásil státní smutek

Fidel Carsto zachycen v rozhovoru s univerzitním studentem
Fidel Carsto zachycen v rozhovoru s univerzitním studentem
Foto: cubadebate.cu

Pchjongjang - Málokoho zasáhla zpráva o úmrtí kubánského diktátora Fidela Castra tak, jako Severní Koreu. Tamní úřady proto vyhlásily třídenní státní smutek. Informoval o tom tamní deník Rodong sinmun.

V souladu s nařízením ústředního výboru Korejské strany práce a severokorejské vlády jsou od dnešního dne až do 30. listopadu vztyčené smuteční vlajky.

Severokorejský lídr Kim Čong-un poslal v neděli na Kubu soustrastný telegram. Castra v něm označil za vynikajícího lídra, který "vybudoval socialistický systém a celý život zasvětil rozvoji své země a štěstí svého lidu".

Čong-un také poukázal na přátelské vztahy, které Castra spojovaly s KLDR. "Byl to soudruh a přítel korejského lidu," píše severokorejský diktátor v telegramu, ve kterém vyzdvihuje také Castrův "obrovský přínos v boji proti imperialismu".

Castro byl kritiky označován za totalitního vládce, zatímco jeho stoupenci ho považovali za symbol nezávislosti a boje proti imperialismu a za člověka, jemuž ostrov mimo jiné vděčí za odstranění negramotnosti či za zavedení bezplatného zdravotnictví.

"Soudruh Castro bude žít věčně," uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého za upřímného a spolehlivého přítele Ruska a jeho jméno za "symbol celé epochy".

Castro zemřel v sobotu 26. listopadu a kubánská vláda vyhlásila státní smutek až do pohřbu, který bude 4. prosince.

Témata:  Fidel Castro Severní Korea

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.