Kdo bude francouzským prezidentem? Le Penová nemá šanci, píše komentátor

„Britský a americký tisk bije na poplach a je plný vzrušení. Po triumfu nacionalistického populismu, který dostal Donalda Trumpa do Bílého domu a Británii z Evropy, by měl být dalším velkým vítězstvím této nové politické éry triumf vůdkyně Národní fronty Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách," píší Lafitte a MacShane.

V komentáři poukazují, že před dvěma lety byli obviněni z nadměrného pesimismu a panikaření, když řekli a napsali, že dojde k brexitu. „Nyní budeme bezpochyby nazváni naivkami, které si něco zbožně přejí a říkají Francouzům, aby nevolili Le Penovou," píší. Připomínají, že se vůdkyně Národní fronty po brexitu dostala na výsluní, čehož ale podle průzkumů nedokázala naplno využít.

Její popularita se stále pohybuje kolem 25-30 procent, což je podle komentáře pozoruhodně podobné úrovni popularity francouzské komunistické strany v letech 1950 a 1960. „V té době francouzští komunisté chtěli zavřít hranice pro pracovníky ze zahraničí, napadali evropskou integraci a vyzývali k francouzský stát, aby se postaral o francouzskou ekonomiku. Zní vám to povědomě? Národní fronta Marine Le Penové se jim nápadně podobá," myslí si autoři textu.

Rostoucí nerovnost podle Lafitta a MacShanea hrála rozhodující roli v letošních protestních hlasech v USA a ve Velké Británii, ale ve Francii podle nich nerovnost na vzestupu není. „Nazvěme to rostoucím globálně nevítaným jevem: Francie zaznamenala exodus podnikatelů a bohatých lidí, což je proces, který se zrychlil v posledních několika letech. Francouzská ekonomika by na tom sice mohla být lépe, ale nezaměstnanost - jeden z klíčových pilířů francouzského populismu, spolu s hrozbou radikálního islámu - začala v roce 2016 klesat," uvádí se v komentáři.

Autoři také poukazují, že francouzská média pravidelně přebírají zprávy z Británie, podle kterých zemi hrozí ztráta pracovních míst a panují obavy o zahraniční investory, kteří by z Británie mohli odejít. Ostrovní stát po brexitu také zřejmě skončí mimo jednotný trh a celní unii EU. „Jak novinky o pochmurných britských ekonomických vyhlídkách zintenzivňují, Le Penová bude čelit nepříjemným otázkám týkajícím se jejího oblíbeného projektu – referendu o frexitu," domnívají se Lafitte a MacShane.

Trupmovo zvolení podle nich ve Francii sice způsobilo šok, přesto stále není jasné, jaký to na zemi bude mít politický vliv. „Bylo to tak nečekané, že tomu většina lidí stále nemůže uvěřit. V září se Nicolas Sarkozy snažil sám sebe vylíčit jako francouzského Trumpa – za pár týdnů byl ale zmasakrován v republikánských primárkách. Vítěz François Fillon je jeden z nejvíce radikálních pro-tržních reformistů v zemi a jeden ze dvou nejvíce eurofilních politiků pravého středu," domnívají se komentátoři.

„Zjednodušeně řečeno - Francouzi stále milují dělat věci jinak. Sledování jejich anglosaských spojenců, kteří si volí populistické politiky, ale nebude stačit k tomu, aby byli odhodláni udělat totéž. Možná, že kdyby byli ti, kteří chtěli brexit, poraženi, a demokratická kandidátka Hillary Clintonová by byla zvolena prezidentkou, pak by francouzský populistický vůdce získal sílu jako jediný povstalecký outsider, který slibuje něco opravdu nového," domnívají se.

Mezitím už ake francouzští voliči stačí strávit brexit a Trumpa. „A pokud se italské Hnutí pěti hvězdiček po referendu 4. prosince dostane k moci, nebo zvolí-li Rakušané krajně pravicového prezidenta ten samý den, nebude mít Le Penová ani jeden hlas navíc. Francie nemá ráda, když někoho napodobuje. Nebude tu žádný dominový efekt - alespoň ne tady," dodávají pro Politico Lafitte a MacShane.

Témata:  Marine Le Pen,  Francie