reklama

Jižní Súdán je zmítán etnickým násilím takřka od svého založení v roce 2011. V prosinci 2013 v zemi vypukla občanská válka. V srpnu 2015 znepřátelení politici - Kiir a někdejší viceprezident Riek Machar - dosáhli dohody o příměří, boje v Jižním Súdánu ale pokračují. V důsledku násilností přišly o život už desítky tisíc lidí a více než dva miliony byly nuceny opustit své domovy.

Do země se expertka dostala jako šéfka monitorovacího výboru, který vyslala UNHRC se sídlem v Ženevě. „V některých částech Jižního Súdánu je již v běhu stálý proces etnických čistek za použití hladovění, hromadného znásilňování a pálení vesnic. Všude, kde jsme v tomto státě byli, jsme slyšeli říkat vesničany, že jsou připraveni prolévat krev, aby si vzali zpět svou zemi," uvedla Sookaová.

Varuje také, že by se situace mohla ještě zhoršit. „Je připravována půda pro opakování toho, co se stalo ve Rwandě a mezinárodní společenství má povinnost tomu zabránit," dodala s odkazem na genocidu ve Rwandě, kde v roce 1994 přišlo za 100 dní o život přibližně 800.000 lidí.

Jihosúdánský prezident Salva Kiir obvinění odmítl. Během svého pobytu v Johannesburgu tvrzení UNHRC popřel. "Nic takového se v Jižním Súdánu neděje. Nejsou tam etnické čistky," sdělil agentuře Reuters, podle které dalším otázkám zabránila prezidentova ochranka.

Americký velvyslanec při UNHRC Keith Harper ve středu na zvláštním zasedání Rady řekl, že vláda Jižního Súdánu útočí na jihu země na civilisty a chystá v oblasti rozsáhlou ofenzivu.

Podle tříčlenného monitorovacího výboru musí mezinárodní společenství urychlit rozmístění 4000 regionálních mírových sil v Jižním Súdánu a podpořit vznik soudu, který dokáže nezávisle a účinně stíhat porušování lidských práv v zemi.

reklama