reklama

Agentura AFP informuje o tom, že se s napětím čeká, zda bude usilovat o nominaci také dosavadní prezident François Hollande, který je ale podle průzkumů mezi voliči velmi nepopulární.

Jako první se přihlásil představitel levicového křídla socialistů a bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg, o kterém se již dříve spekulovalo jako o hlavním Hollandeově soupeři.

Svou účast nevyloučil také ani nynější premiér Manuel Valls, který by ale raději nekandidoval přímo proti Hollandeovi. Průzkumy přitom nedávali Hollandeovi šanci ani na postup do druhého, rozhodujícího kola prezidentských voleb.

Hollande, který v průzkumech dlouhodobě čelí rekordně nízké podpoře potenciálních voličů, dnes v přímém televizním přenosu z Elysejského paláce oznámil, že už se o post prezidenta ucházet nebude. Stal se tak první hlavou francouzského státu za 5. republiky, která se vzdala pokusu o získání druhého mandátu.

Prezident při bilancování své vlády prohlásil, že hospodářské výsledky země se postupně zlepšují, ale pomaleji než slíbil. Míra nezaměstnanosti ve Francii se od počátku letošního roku snižuje, ale stále ještě je příliš vysoká, připustil.

Své rozhodnutí neusilovat o druhý mandát Hollande zdůvodnil také snahou zabránit rozpadu demokratické levice, tedy především socialistické strany, která má v současnosti se svými spojenci většinu v parlamentu. Řekl také, že si je vědom toho, že by sám patrně neshromáždil dostatek podpory pro svou další kandidaturu.

Postup z prvního kola se předvídá šéfce krajně pravicové Národní Fronty Marine Le Penové a kandidátovi tradiční pravice, expremiérovi Françoisovi Fillonovi, který v nedávných primárkách s přehledem zvítězil. Zatímco plány, které má Fillon, mohou podle Hollandea ohrozit současný francouzský sociální model, "extrémní pravice" prý snahou o "opuštění Evropy a světa" chce dovést Francii k úpadku.

Takzvané primárky se v dvoukolové volbě uskuteční 22. a 29. ledna. Přihlášky se mohou podávat do 15. prosince.

reklama