Hollande nebude příští rok kandidovat na prezidenta

Socialistický prezident při bilancování své vlády prohlásil, že hospodářské výsledky země se postupně zlepšují, ale pomaleji než slíbil. Míra nezaměstnanosti ve Francii se od počátku letošního roku snižuje, ale stále ještě je příliš vysoká, připustil.

Své rozhodnutí Hollande zdůvodnil také snahou zabránit rozpadu demokratické levice, tedy především Socialistické strany, která má v současnosti se svými spojenci většinu v parlamentu. Řekl také, že ví, že by sám patrně neshromáždil dostatek podpory pro svou další kandidaturu.

"Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil," prohlásil Hollande, jenž zároveň zkritizoval prezidentské favority za pravici. Za tu tradiční bude kandidovat expremiér François Fillon a za nacionalisty šéfka Národní fronty Marine Le Penová.

Zatímco plány, které má Fillon, mohou podle Hollandea ohrozit současný francouzský sociální model, tak krajní pravice snahou o "opuštění Evropy a světa" chce dovést Francii k úpadku.

Fillon v první reakci uvedl, že Hollande střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který hodlá na prezidenta kandidovat samostatně, prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.

Francouzští socialisté zahájili dnes příjem přihlášek pro souboj tradiční demokratické levice o prezidentskou kandidaturu v rámci takzvaných primárek levice. Podle deníku Le Monde se již přihlásilo sedm politiků, z toho čtyři ze Socialistické strany. Jako první tak učinil představitel levicového křídla socialistů a bývalý Hollandeův ministr hospodářství Arnaud Montebourg, o kterém se již dříve spekulovalo jako o hlavním Hollandeově soupeři.

Nyní se jako o pravděpodobném nejvážnějším účastníkovi primárek hovoří o premiérovi Vallsovi, který podle stanice France24 a dalších médií oznámí své zapojení do primárek nejspíš v sobotu. Očekává se, že jeho kandidaturu veřejně podpoří Hollande, s nímž podle médií Valls připravoval i text dnešního prezidentova projevu. Komentáře také věří, že Valls bude v důsledku své kampaně nucen rychle opustit čelo vlády. Novým premiérem se podle komentářů nejspíš stane ministr vnitra Bernard Cazeneuve.

Výsledky vlády Hollandea a Vallse jeví navzdory prezidentově sebekritice známky zlepšení. Ministerstvo práce před týdnem informovalo, že počet nezaměstnaných v zemi se v říjnu snížil na nejnižší úroveň za dva roky. Sstatistický úřad před třemi týdny uvedl, že ve třetím čtvrtletí vzniklo ve Francii více než 50.000 pracovních míst, což bylo nejrychlejší tempo jejich tvorby od začátku světové finanční krize v roce 2007.

Přesto se šance na postup do druhého kola prezidentských voleb Hollandeovi žádné nedávaly. V preferencích spadl pod deset procent. Hollande, který dnes řekl, že lituje jen iniciativy odebrání občanství pachatelům teroristických útoků, což mu ústavní soud zamítl, čelil velkému odporu společnosti i části spolustraníků také v dalších krocích.

Témata:  François Hollande,  Francie