reklama

Jak přesně chce Trump radikální islamisty zničit není jasné. Podrobnosti svých plánů neprozradil a pouze uvedl, že vše zveřejní až v lednu po inauguraci. Řada expertů však již dříve vyjádřila znepokojení nad možnými kroky, ke kterým by se Trump mohl uchýlit.

Realitní magnát je mimo jiné znám svými tvrdými názory a ostrou rétorikou, otázkou však zůstává, nakolik se projeví v jeho prezidentské praxi. Přesto není vyloučeno, že by v případě konfliktu s Islámským státem sáhl Trump k povolání amerických vojáků do akce či dokonce k atomové bombě.

To ale nakonec podle amerických úřadů zřejmě nebude nutné. K osvobození iráckého města Mosul, které slouží jako bašta Islámského státu, by totiž mohlo dojít ještě před lednovou inaugurací Trumpa. Tvrdí to dosluhující ministr obrany USA Ashton Carter.

"Je to určitě možné, bude to však těžký boj," uvedl Carter podle agentury Reuters. Iráčtí vládní činitelé tvrdí, že se jim daří získávat pod své velení další části Mosulu, kvůli houževnatému odporu radikálů se však boje zřejmě protáhnout i do nadcházejícího roku. 

Carter se však domnívá, že americké a koaliční síly budou zřejmě muset zůstat v Iráku i po porážce islamistů. "Budeme muset dále čelit zahraničním bojovníkům snažícím se uniknout a pokusem IS přemístit se nebo se přetvořit. Za tímto účelem nejen Spojené státy, ale i naše koalice musí vydržet a zůstat vojensky zapojena," tvrdí Carter.

Zejména v Iráku prý bude nutné, aby koalice poskytovala nepřerušenou pomoc a pokračovala v dosavadní práci. "Měla by tedy nadále cvičit, vyzbrojovat a podporovat místní policii a další síly, které udrží oblasti vyčištěné od islamistů," dodal ministr obrany USA. 

Na ofenzivě proti Mosulu, která začala 17. října, se podílí přibližně 100.000 iráckých vládních vojáků, kurdské bezpečnostní síly a Šíitská domobrana. Ze vzduchu a ze země je podporuje vojenská koalice pod americkým velením. 

reklama