reklama

Podle agentury Reuters hlavní díl čínského roztrpčení z přímého rozhovoru mezi americkým prezidentem a tchajwanskou prezidentskou – prvního od té doby, co Jimmy Carter přesunul diplomatické uznání od Tchaj-wanu k Číně – ponese samostatný ostrov, který Čína považuje za svůj. Složitá otázka postavení Tchaj-wanu je nevyřešený problém z dob občanské války v Číně, když sem uprchly poražené nacionalistické síly v roce 1949, což představuje ostrou výzvu nároku komunistické strany na vládu nad celou Čínou.

Čína se nikdy nezřekla možnosti použití síly za účelem přinucení „odpadlické provincie" k poslušnosti. Tchaj-wan odhaduje, že Čína má stovky raket zaměřených na ostrov přes úzké úžiny, které je oddělují. Podle The Global Times, vlivného tabloidu vydávaného oficiálními novinami komunistické strany Číny People's Daily, by potrestání Tchaj-wanu byl nejlepší způsob, jak poslat zprávu Trumpovi. Global Times soudí, že to může mít mimo jiné i podobu vyššího vojenského nasazení Číny.

Trest ale bude zřejmě mít především podobu odstřihování Tchaj-wanu od jeho diplomatických spojenců. Počet zemí udržujících formální vztahy s Tchaj-wanem, který do roku 1971 zasedal na místě Číny ve Spojených národech, nyní čítá pouhých 22, většinou se jedná o chudé země z Latinské Ameriky a Karibiku. V lednu ukončila Čína neoficiální diplomatické příměří po tom, co byla zvolena Cchaj, když navázala styky s bývalým spojencem Tchaj-wanu Gambií. Poslední týden čínská delegace navštívila Panamu, dalšího Tchaj-wanského spojence.

Čína by také mohla rozvinout politiku „rozděl a panuj" tím, že by zvýhodňovala pro-čínské tchajwanské politiky obchodními příležitostmi, ke kterým by ale neumožnila přístup těm z vládnoucí strany. I přes ujišťování prezidentky Cchaj, že chce mír a stabilitu ve vztazích s Čínou, se Čína obává, že se chce zasadit o formální nezávislost ostrova jakožto jednoho ze základních principů její Demokratické pokrokové strany. Čína taktéž hledí na stanovisko čínského veřejného mínění, které považuje Tchaj-wan za provincii Číny.

Co udělá Čína USA?

Podle Shi Yinhonga, vedoucího Centra amerických studií na pekingské Renmin University, Čína je stále v jakési čekej-a-dívej se periodě vůči Trumpovi, vzhledem k poměrně zdrženlivé reakce Pekingu na rozhovor. Nicméně, dodává Shi, pokud by jej Čína vyhodnotila jako někoho, kdo zpochybňuje jejich politiky „jedné Číny", její reakce by zcela jistě byla velmi silná.

Shi se domnívá, že by mohla mít podobu proměny čínské politiky vůči Severní Koreji. Čína by mohla např. polevit v sankcích OSN proti Severní Koreji a ekonomicky ji podpořit, což by se mohlo podepsat na vývoji raket, které Severní Korea vyvíjí a které mohou být zaměřeny na USA. Čína by též mohla uplatňovat mnohem agresivnější politiku vůči americkým navigačním hlídkám, kde se doposud omezovala pouze na slovní varování.

reklama