Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kritika Bruselu pomohla? EK zmírnila slova ohledně vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Sídlo EU
Sídlo EU
Foto: Pixabay

Brusel - Evropská komise (EK) čelila kvůli svému prohlášení po úmrtí kubánského diktátora Fidela Castra ostré kritice ze strany Česka. Mluvčí EK Margaritis Schinas se dnes snažil svůj původní výrok zmírnit.

Slovy, že potlačení tazvaného pražského jara v roce 1968 bylo bezpochyby "zvratem" v moderní evropské historii a komise význam této historické události plně respektuje, pak mluvčí mírnil své rozporuplné výroky z minulého týdne. Tehdy připomínku Castrovy podpory vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa označil za "velmi úzký pohled na realitu".

Na dopis, který kvůli výrokům poslali šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi čeští a slovenští europoslanci, Juncker odpoví standardním způsobem, doplnil Schinas na pravidelném briefingu exekutivy EU.

Evropská komise vydala po Castrově úmrtí prohlášení podepsané Junckerem. Stálo v něm, že s Castrovou smrtí ztratil svět člověka, který "byl pro mnohé hrdinou" a jehož odkaz posoudí až historie.

Formulace o hrdinovi vzbudila v České republice a na Slovensku přinejmenším údiv. V dopise, který zveřejnil bruselský zpravodaj České televize, 14 českých a slovenských europoslanců vyjádřilo znepokojení z reakce komise a především se ohradilo proti Schinasovým slovům s tím, že jeho výroky pokládají za arogantní.

Témata:  Evropská komise (EK) Česká republika Fidel Castro EU

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.