Migrační krizi šlo předvídat, měli jsme dva roky na přípravu, říkají odborníci

Krizi šlo předvídat

Chattyová tvrdí, že současnou uprchlickou a následnou humanitární krizi bylo možné předvídat a lépe se na ni připravit. „Od roku 2014 mnozí z nás řešili, jak se situace na Blízkém východě stává neudržitelnou – že Jordánsko, Libanon ani Turecko počet uprchlíků ze Sýrie už dlouho zvládat nebudou, protože zkrátka nemohli splnit nejzákladnější požadavky pro přežití."

„Musím říci, že plně souhlasím s politikou otevřených dveří Angely Merkelové. Kdyby ostatní evropské státy následovaly jejího příkladu, k současné krizi by nedošlo," tvrdí dále Chattyová.

„Měl existovat podrobný akční plán, který by řešil, jak s těmito dočasnými migranty naložit – dočasnými, protože se domnívám, že by se většina Syřanů ráda vrátila domů, až to podmínky umožní. I kdyby to znamenalo vrátit se pod vládu Bašára Asada," vysvětluje.

Nebezpečí změny klimatu

Oba experti pak varují, že existuje souvislost mezi změny klimatu a současnou uprchlickou krizí. „V letech 2006-2011 bylo v Sýrii obrovské sucho a pastýři ze severu země začali přicházet do měst, protože jejich životní styl už nebyl udržitelný. A z nějakého důvodu Asadova vláda nepožádala o pomoc, nerozeznala závažnost tohoto sucha. Zřejmě to přispělo k povstáním v roce 2011," vysvětluje Chattyová.

S tím souhlasí i Biermann, podle kterého se v budoucnu situace ještě zhorší. „Teploty se nyní zvedly o 0,8 stupně od roku 1880 a za současných podmínek směřujeme ke zvýšení až o tři stupně. Nikdo přesně neví, co to bude znamenat, ale pravděpodobně se zvednou hladiny moří a povede to k nedostatku vody. A mohlo by k tomu dojít během tohoto století," uvádí.

Následně varuje, že svět na tento fakt není připraven, jelikož uprchlíci prchající před změnami klimatu nespadají pod definici uprchlíka podle Ženevských úmluv.

Problém na sto let

Chattová vysvětluje, že systém Ženevských úmluv v současné situaci není ideální. „Ženevské úmluvy z roku 1951 se zakládají na konceptu uprchlíků během druhé světové války. To je problematické, když si vezmeme, že v rámci současné krize mnoho Syřanů opouští svou zemi a žádá o azyl, ale nechtějí být považováni za uprchlíky, protože to v jejich představách znamená nikdy se nevrátit."

Biermann uvádí, že stejně tak i možní uprchlíci z ostrovních států, které jsou ohroženy změnou klimatu a stoupajícími hladinami moří, nechtějí mít status uprchlíka, protože „chtějí, aby byl vyřešen problém – mají pocit, že přijetí statusu uprchlíka znamená, že zároveň přijímají absenci politických činů v industrializovaných zemích," vysvětluje.

Chattyová pak dodává, že velkým problémem ohledně změny klimatu je přítomnost skeptiků, kteří mají vliv na vládu a politiky. „Představa zvýšení teploty o stupeň, dva lidi neděsí, protože je to daleko v budoucnosti. Změna klimatu je natolik komplikovaná a jiná v různých částech světa, že ji lze jen těžko vyřešit jednou úmluvou OSN. Když jde o ozbrojený konflikt, je to něco, co vidíte hned a můžete tak reagovat. U změny klimatu to není tak jednoduché."

Na závěr Biermann dodává: „Změna klimatu je jednou z nejdůležitějších otázek, kterým v současnosti čelíme. IS (Islámský stát) nebo bezpečnostní problémy mohou být důležité v nadcházejících deseti letech, ale změny klimatu budou hlavním problémem po minimálně sto let."

Témata:  uprchlíci,  globální oteplování,  sucho