Rusko se otřese v základech? Putin se může ocitnout v ohrožení

Vladimir Putin se v současnosti těší značné popularitě mezi ruským obyvatelstvem. Podle říjnového průzkumu uskutečněného sociologickým centrem Levada si 63 % respondentů přeje, aby i po roce 2018 ve funkci pokračoval. V nedávném rozhovoru s japonskými novináři Putin objasnil, co za tak vysokou podporou stojí: „Myslím si, což lidé vidí, že pracuji čestně, intenzivně a otevřeně a upřímně se snažím dosáhnout těch výsledků, které jsou pro stát klíčové. Vidí i to, předpokládám, že ne vše se vždy podaří, protože lidé jsou u nás chytří a obezřetní. Maximální snaha o to, aby stát byl v bezpečí a lidem se žilo lépe, je to hlavní."

O své účasti v příštích prezidentských volbách se Putin údajně ještě nerozhodl. Na otázky, které se tohoto tématu týkají, odpovídal prozatím vyhýbavě: „Já se můžu voleb buď zúčastnit, nebo nezúčastnit. Jestli se nezúčastním, tak bude zvolena jiná hlava vlády a jiný prezident a občané pak sami musí posoudit, jakou provedli volbu. Ať už bude výsledek jakýkoliv, musíme již teď přemýšlet o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj země... Proto momentálně pracujeme na plánu pro rozvoj ekonomiky, tedy především ekonomiky, po roce 2018."

Naopak Alexej Navalnyj, zakladatel Fondu pro boj s korupcí, svou prezidentskou kandidaturu před pár dny potvrdil. Rádio svobodná Evropa představilo jeho volební program, který je zaměřený na boj proti rozkrádání veřejných prostředků, daňové, soudní a vzdělávací reformy, decentralizaci státní správy a změny v zahraniční politice. Možnost kandidovat získal Navalnyj až v listopadu tohoto roku, kdy moskevský vrchní soud zrušil tři roky starý rozsudek v kauze krádeže kirovského lesa. Důvodem se podle soudu stalo narušení práva na spravedlivý proces. Odsouzení jedinci v Rusku nemají právo účastnit se voleb ještě deset let po vypršení trestu a Navalnyj by tak nemohl kandidovat v žádných volbách až do roku 2033.

Do voleb promlouvá stále více lidí

Představitel opozice Navalnyj je dlouhodobě přesvědčený o chronických problémech ruského státu a nejednotnosti vládních představitelů. „Pokud by se zítra konaly spravedlivé volby, nemám nejmenší pochyby, že by polovina spolupracovníků prezidenta vybrala mě... Ne všichni lidé uvnitř mají přístup ke korytu a ne všichni mají privilegia, ale všichni ví, že se systém dostal do slepé uličky," uvedl Navalnyj pro televizní stanici Dožď. „V rámci této skupiny existuje strašlivé napětí a někteří jen čekají na okamžik, kdy budou moci zradit Putina."

Velmi aktivně se v debatě okolo blížících se prezidentských voleb angažuje i miliardář a kritik současných poměrů v Rusku Michail Chodorkovskij. Jeho hnutí Otevřené Rusko se snaží najít vhodného prezidentského kandidáta pro rok 2018 a jedním z navrhovaných se stal i Navalnyj. Chodorkovskij si ale o nadcházejících volbách a o Putinovi nedělá žádné iluze: „Já si myslím, že rok 2018 proběhne jako obvykle... Potom ale začne přemýšlet o odchodu." Politolog Aleksej Makarkin se k Chodorkovského iniciativám staví spíše skepticky. „Z emigrace se historicky podařilo jen málo co dokázat," domnívá se Makarkin . „Mnozí vzpomínají na konec 80. let 20. století, kdy se nečekaně objevila spousta mladých politiků z regionů. Chodorkovskij se snaží najít právě takové lidi a přitáhnout je k sobě... U mladých politiků by ale z takového spojení mohly vzniknout problémy."

Opozice může Putinovi uškodit

Činnost domácí i zahraniční opozice není nic příjemného pro režim Vladimira Putina, který si jistě nepřeje žádný překvapivý volební výsledek. Jednou z možností, jak takovému překvapení zabránit, by se mohlo stát uplatnění středoasijské praxe pořádání předčasných voleb. Takový postup výrazně zmenšuje opozici prostor pro vedení efektivní volební kampaně proti vládě a čas pro dosažení dohody o poskytnutí podpory jednomu společnému kandidátovi.

Verze o předčasných prezidentských volbách se v tisku pravidelně objevuje na základě zahrnutí nákladů na jejich organizaci v ruském statním rozpočtu pro rok 2017. Tyto domněnky se v rozhovoru pro ruský deník Vedomosti snažila rozptýlit šéfka Ústřední volební komise Ella Pamfilovová: „Pokud by s penězi na prezidentské volby 11. března 2018 nepočítal rozpočet na rok 2017, tak bychom je nestihli zorganizovat. Vždyť volební kampaň začíná v prosinci 2017... Podle existujícího zákona musíme v průběhu deseti dní od vyhlášení voleb převést peníze na organizaci voleb do regionů." Její slova potvrdil i tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov, který oznámil, že plány na předčasné volby nikdy neexistovaly.

Ať už jsou ujištění ruských úřadů jakákoliv, rok 2017 se skutečně může stát rokem předčasných prezidentských voleb, s jejich financováním se již v rozpočtu stejně počítá. Rozhodnutí o jejich posunutí by mohla vyprovokovat soustředěná snaha opozičních aktérů, jež současná vláda může začít považovat za hrozbu pro stávající poměry. Jejich změnu si nikdo z těch nahoře nepřeje, a pokud to bude nutné, Kreml se nechá inspirovat i praktikami středoasijských autoritářských režimů a na základě určitých smyšlených důvodů uspořádá volby předčasně.

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin,  volby v Rusku