Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Saudské Arábii to vypadá zle. Mocenské ambice mohou přinést velké problémy

Saúdská Arábie
Saúdská Arábie
Foto: Pixabay

Rijád - Od roku 1967 se Saúdská Arábie snažila nahradit Káhiru jako centrum moci v regionu. Se svým bohatstvím a náboženským kreditem získaným z držení dvou nejsvatějších míst muslimského světa – Mekky a Mediny – pro ni bylo snadné navázat mnohé diplomatické styky a vazalské vztahy. Její ambice být jedničkou v regionu však jsou v současnosti mařeny mnoha problémy, s kterými se Saudská Arábie potýká, píše íránská zpravodajská agentura Tasmin News.

Jedním z nejvýraznějším z těchto problémů, který velmi ovlivňuje mocenské plány Saúdské Arábie, je ekonomická recese. Přesto, tvrdí zpravodajská agentura, to není největší problém pro Saúdskou Arábii v roce 2017. Tím bude existenční krize vyplývající z neschopnosti saúdských vůdců zajistit své hegemonické postavení v rámci arabského světa a vzejít jako vítěz z dlouholetého sporu s Iránem.

Hlavním symbolem saúdského selhání je syrské město Aleppo. Přes značnou saúdskou podporu byli syrští rebelové poraženi silami syrského prezidenta Bašára al-Asada. Aleppo je místem vítězství pro hlavního konkurenta Saúdské Arábie, Irán, který spolu s Ruskem a Asadem vytvořili silnou koalici, od které se dá – přes všechny rozličné zájmy zúčastněních subjektů – očekávat pokračování v snižování vlivu Saudské Arábie v regionu.

Pro saúdské vůdce je to hrozivá zpráva zvláště proto, že dlouhodobý spojenec Saúdské Arábie, Spojené státy, se v poslední době zdráhá ji podporovat v jejích mocenských ambicích. Tendence ponechat Saúdskou Arábii jejímu vlastnímu osudu se objevili už u Obami, a vzhledem k dosavadním výrokům na adresu Saúdské Arábie ze strany Donalda Trumpa, je pravděpodobné zintenzivnění této praktiky. Méně závislý na její ropě, kritický k její sociální tradici a neochotný chránit cizí státy bez náležité finanční kompenzace, Trumpův příchod do prezidentského úřadu pro ekonomickými problémy stiženou Saúdskou Arábii představuje velmi těžký oříšek k rozlousknutí. A že jej bude potřeba rozlousknout, upozorňuje agentura, protože Saúdská Arábii potřebuje americkou pomoc více než jindy.

Američané nejsou jedinými spojenci, kteří se ukazují jako stále více a více nespolehliví. Tradičně svolný spojenec, egyptský prezident Sisi, začal více sledovat vlastní zájmy, a to i přes silnou finanční podporu ze strany Saúdské Arábie. Zatímco Saúdové od něj očekávali naprostou oddanost, Egypt se v Sýrii rozhodl pomoci syrskému režimu s odůvodněním, že prioritou Egypta je podpora národních armád.

Egypt se též rozhodl stáhnout ze Saúdskou Arábií vedené koalice v Jemenu, který představuje další klíčovou oblast, kde Saúdská Arábie chce uplatnit svůj vliv. Po fiasku v Sýrii se saúdský král Salmán bin Abd al-Azíz pravděpodobně bude soustředit na konečné vyřešení jemenského konfliktu – samozřejmě ku prospěchu Saúdské Arábie. Nicméně, to nebude snadný úkol. 18 měsíců války zatím neukázalo žádný velký posun a pouze vyprodukovalo mezinárodní kritiku na adresu Saúdské Arábie za její nadměrné a nevhodné použití smrtících zbraní.

Bez bezprostředního vítězství v Jemenu se bude muset saúdské vedení postarat o domácí extremisty, kteří očekávali rychlé a posvěcené vítězství, tvrdí Tasmin News. Jejich frustrace, znásobená nepříliš optimistickými ekonomickými vyhlídkami, může přerůst v hledání nejpravděpodobnějšího a nejdostupnějšího viníka, kterým by se mohla ukázat vládnoucí dynastie. Toto nebezpečí je ještě posílené o podstatný faktor navracejících se bojovníků, kteří nebudou mít kam jinam jít a z nichž někteří budou infikováni proti-saúdovskou rétorikou IS.

Témata:  Saúdská Arábie Jemen Saudi Arabia Army

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.