Moskva – Vztahy Ruska se Západem nejsou příliš dobré, přesto někteří odborníci doufají, že obě strany najdou společnou řeč. Analýza společnosti Stratfor se domnívá, že Rusko v některých ohledech je ochotno ustoupit, ale neobejde se to bez tlaku v jiných oblastech.
Rusko a NATO
Rusko se tento týden poprvé za téměř dva roky setkalo s NATO. Podle Alexandra Gruška, ruského velvyslance, byl tímto setkáním zahájen „otevřený a vážný" dialog mezi zástupci Moskvy a západního vojenského bloku.
Podle analýzy ale k žádným konkrétním závěrům nedospěl. „Zástupci obou stran mluvili o závažných rozdílech v názorech na problém, jako je Sýrie a nárůst počtu jednotek NATO na Ukrajině a na jiných místech u hranic Ruska," uvádí.
Jak ale analýza podotýká, fakt, že se takovéto jednání vůbec uskutečnilo, je důležitý. „Rusko v posledních dnech naznačilo, že je ochotno mluvit o kompromisu – zejména pokud jde o Ukrajinu," uvádí analýza a připomíná, že zástupci z lidových republik Doněcku a Luhansku oznámili, že odloží místní volby, což by mohlo být v reakci na výzvy k poskytnutí více času vyjednáváním.
Dalším náznakem ochoty jednat by podle analýzy mohlo být vyjednávání o propuštění ukrajinské pilotky Nadijy Savčenkové, kterou by Rusko vyměnilo za dva Rusy, kteří jsou v současnosti uvězněni na Ukrajině. „To by bylo významným politickým gestem Kyjevu a Západu," podotýká analýza.
Cukr a bič
Na druhou stranu ale podle analýzy Rusko neustává se svým tlakem na Západ v jiných oblastech. „Ruské bojové letouny pokračují v zastrašování amerických lodí a letounů ve strategických oblastech, jako je například Baltské a Černé moře," připomíná.
Neustává ani ruská podpora vládě syrského prezidenta Bašára Asada, se kterou Západ nesouhlasí. Podle nejmenovaného amerického zdroje Rusové například v nedávné době umístili své dělostřelecké jednotky na bojiště u syrského Aleppa. „Pokud se Rusko bude účastnit větších bojů v Sýrii, stane se spolupachatelem další uprchlické vlny, která by ještě více Evropu zatížila," varuje analýza.
Kritizuje také pokračující jaderné zbrojení, které je podle analýzy hnané zejména faktem, že se Rusko nemůže s konvenční vojenskou silou Spojených států nebo NATO měřit. V Bílém domě proto panují obavy z obnovení jaderných testů.
„Rusko se ve vztahu se Západem dostalo do slepé uličky a rozhodlo se proto použít strategii cukru a biče," uvádí na závěr analýza a dodává: „Ve snaze zjistit, jak velký vliv má nad plány NATO, se Moskva bude snažit nabízet symbolická smířlivá gesta a zároveň vznášet příkré požadavky. Vyjednávání mezi Západem a Ruskem zřejmě v tomto duchu budou i pokračovat."
Témata: Rusko, NATO (Severoatlantická aliance), USA
Související
26. dubna 2024 20:14
26. dubna 2024 14:04
26. dubna 2024 13:41
25. dubna 2024 19:55
24. dubna 2024 20:11
24. dubna 2024 16:59