Proč Obama vyhostil ruské diplomaty? Expert promluvil o motivech

Walton připomíná například reakci exstarosty New Yorku Rudy Giulianiho, který krok Obamy označil za „téměř hloupý“. Senátorka Jižní Karolíny Lindsey Grahamová pak řekla, že Američané na Rusy hází kameny. Budoucí prezident Donald Trump prohlásil, že je ruský prezident Vladimir Putin „velmi inteligentní“, když ustoupil od odvetných opatření.

Podle akademika by bylo lákavé se domnívat, že veřejné vyhošťování podezřelých zpravodajských úředníků, jak to Obama nařídil, přinese nějaké praktické výsledky. „Možná, že prezident měl jiné úmysly než obranu americké národní bezpečnosti – třeba pomstu vůči Putinovi, stranické motivy, nebo to bylo nutkání vystřelit na jeho nástupce. Ať už byly jeho důvody jakékoliv, Obamův příkaz k vyhoštění byl stěží jen neschopná politická proklamace. Historie ukazuje, že vyhoštění zahraničních zpravodajských úředníků může přinést cenné výsledky, jako se v západních zemích ukázalo mnohokrát během studené války. I v delikátním světě špionáže je masové vyhánění někdy nutné,“ píše Walton.

Poukazuje například na rok 1971, kdy britská vláda vyhostila 105 sovětských úředníků. Operace „Foot“ byla výsledkem tlaku ze strany MI5 na britskou vládu, sovětští činitelé totiž byli podezřelí ze zpravodajské činnosti. V roce 1950 bylo v Británii 138 oficiálních sovětských představitelů, o 10 let později to bylo 249. Jak vysvětluje akademik, Británie situaci podcenila, protože v zemi působilo také mnoho polooficiálních zástupců Sovětského svazu. A v roce 1971 už na úřadech v Británii působila více než tisícovka Sovětů. Podle MI5 přitom až čtvrtina z nich byla zapojena do „nediplomatických aktivit“, jinými slovy do špionáže.

Zlom přišel ve chvíli, když v září 1971 Oleg Lyalin, důstojník KGB umístěný v Londýně, přeběhl k Británii. Te posléze poskytl MI5 záminku, kterou potřebovala, aby začala vyšetřovat 90 příslušníků KGB nebo GRU, a dalších 15 nevpustila do země po návratu z dovolené. Z celkem 105 sovětských činitelů se tak stalo v Británii nevítanými osobami. „Jak ukazuje autorizovaná historie MI5, která byla publikována v roce 2009, tato operace představovala zlomovým bod pro úspěch britské kontrarozvědky během studené války,“ vysvětluje Walton.

Právě operace „Foot“ tak podle něj dokazuje, že masové vyhoštění může být prospěšné. „Doufejme, že americké zpravodajské komunitě se teď povedlo totéž, co MI5 před operací Foot - správně identifikovat zpravodajské operativce k vyhoštění. To ale zřejmě stačit nebude. Jak ředitel zpravodajských služeb USA James Clapper uvedl ve svém čtvrtečním svědectví před Senátem, kontrašpionáž je dnes mnohem složitější, než tomu bylo dříve. Ruští hackeři nemohou být vyloučeni z kyberprostoru,“ připomíná s tím, že není jasné, zda toto odstrašení pomůže v případě kybernetické války tak, jak tomu bylo s jadernou hrozbou v době studené války.

„Nicméně, dokonce i v nové éře kybernetické špionáže, je místo pro tradiční lidské zpravodajce, tedy pro nábor agentů. Americké vládní agentury a dodavatelé drží obrovské množství utajovaných dat, které představují lákavé cíle pro ruské operativce. Obama vypověděl několik úředníků z ruského konzulátu v San Francisku, jen kousek od Silicon Valley, kde mnoho společností provádí vysoce utajované vládní práce. Přitom Obama tímto krokem mohl udělat laskavost Trumpovi – předešel tak možnému dalšímu nebezpečnému narušení. Existuje však jedna otázka, na kterou se Obamovi kritici mohou oprávněně ptát: Proč to neudělal dřív?“ dodává v komentáři Walton.

Témata:  Barack Obama,  Rusko,  USA,  velvyslanectví