Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O kolik se zvýší nemocenská? Vláda má na stole šest možností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Konopnyshop.cz

Praha – Vláda by již brzy měla vybírat z celkem šesti variant možného zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Podle nejmarnějšího návrhu by mělo dojít ke zvýšení dávek od sedmého měsíce nemoci ze 60 na 66 procent denního základu příjmu, nejvýraznější naopak s vyplácením 78 procent základu příjmu už od druhého měsíce marodění. 

Vyplývá to z analýzy, kterou pro vládu vypracovalo ministerstvo práce. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné zmínil jako jeden z deseti hlavních úkolů vlády do voleb. Zároveň je to prý jedna z priorit jeho strany do konce vládního období.

Na úpravě nemocenských dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice, chtěli propočty dopadů. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Ministerstvo financí po koaliční radě doplnil další dvě varianty.

K jednotlivým návrhům mohou mít nyní jednotlivé resorty a další instituce připomínky. Poté dostane materiál kabinet. Pokud by jednu z možností vybral, promítla by se jako pozměňovací návrh do novely o nemocenské, která už je ve Sněmovně. Změnu by se tak podařilo prosadit do voleb.

Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že se varianty liší významně jak do počtu případů pracovních neschopností, u kterých dojde ke zvýšení příjmů domácností - 76.000 až 460.000 osob, tak i rozpočtovými dopady - 0,3 až 4,3 miliardy korun.

Odborářižádají, aby dávky stouply už po měsíci stonání na 78 procent základu. Náklady představují 4,3 miliardy korun. Kompromisní model představuje zvýšení ve druhém měsíci na 66 procent a od třetího měsíce pak na 76 procent, a to za celkem 3,1 miliardy Kč.

Rezort financí plánuje přidat až od čtvrtého či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Pokud by se dávka zvedla ze 60 na 66 procent, pracovník s 27.000 korun měsíčně by místo 430 Kč dostával 527 korun denně. Při růstu na 72 procent by to bylo 575 korun. U 78 procent by to pak vyšlo na 623 Kč.

Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenská vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Člověk s průměrnou mzdou dostává denně zhruba 480 korun. Maximální denní nemocenská dosahuje letos 933 korun.

Témata:  nemocenská Bohuslav Sobotka zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.