reklama

Plavidlo Liaoning se společně s formací dalších čínských válečných lodí vracelo z vojenského cvičení v Jihočínském moři. Tchajwanská armáda vyzvala veřejnost ke klidu.

Liaoning nevstoupil do tchajwanských vod, jeho trasa ale křižovala vzdušnou identifikační zónu ostrova. Tchajwanská armáda v reakci nasadila své letouny a lodě, aby proplutí Liaoningu 160 kilometrů širokým průlivem "sledovaly a kontrolovaly".

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou se zvýšilo, když byla loni do funkce tchajwanské prezidentky zvolena politička Cchaj Jing-wen. Ta je představitelkou tchajwanské Demokratické pokrokové strany (DPP), která je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu.

reklama