Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci budou příští týden volit nového předsedu

Sídlo EU
Sídlo EU
Foto: Pixabay

Brusel/Štrasburk - Evropský parlament (EP) bude příští týden volit svého nového předsedu a tým místopředsedů. Pro mnohé europoslance je podobně nepřehledná situace překvapivá.

Po krachu dohody mezi největšími politickými frakcemi ale teď není výsledek hlasování předem jasný.

Schůzi 751 členů europarlamentu bude dosavadní předseda, socialista Martin Schulz, řídit v pondělí naposledy. V úterý začíná volba jeho nástupce, hlasování je tajné.

Po eurovolbách v roce 2014 se Schulz vrátil do čela europarlamentu s tím, že jej letos vystřídá zástupce evropské lidovecké frakce EPP. Dosud utajovanou dohodu v tomto smyslu zveřejnil v lednu šéf frakce Manfred Weber poté, co spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a třetí signatář, kterým je liberální ALDE, dali najevo, že se domluvami nehodlají řídit. Jejich dodržení by podle nich znamenalo, že by tři nejdůležitější unijní funkce zastávali zástupci EPP. V čele komise je totiž bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, summity EU řídí někdejší polský premiér Donald Tusk.

Lidovci jako Schulzova nástupce nominovali někdejšího eurokomisaře Antonia Tajaniho z Itálie. Socialisté jej tedy nepodpoří a mají vlastního kandidáta, kterým je šéf jejich frakce Gianni Pitella, rovněž Ital. Se svými vlastními návrhy přišla také ostatní uskupení, za ALDE tak kandiduje jeho šéf, belgický expremiér Guy Verhostadt a například konzervativci z ECR nabízejí europoslankyni Helgu Stevensovou.

"Budeme svědky volby, kde se Evropský parlament bude chovat zcela jako demokratické těleso," poznamenal český europoslanec z EPP Pavel Svoboda. Připomněl ovšem, že bez oné dohody, kterou nyní socialisté odmítli, by se Schulz v roce 2014 podruhé na 2,5 roku do čela europarlamentu nedostal.

Témata:  europoslanci EU Evropský parlament

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.