reklama

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu řekla, že Navalnyj byl nade vší pochybnost otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Vyzvala, aby lidé zodpovědní za tento čin byli pohnáni k odpovědnosti. Navalnyj leží v berlínské nemocnici Charité.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že se Rusko chce od Německa dozvědět, jaká přesně látka způsobila to, že Navalnyj minulý měsíc náhle onemocněl. "Podle verze našich lékařů nešlo o otravu. Německým odborníkům se podařilo zjistit nějaký druh jedovaté látky. Spoléháme na dialog s našimi německými kolegy," uvedl Peskov.

Rusko doposud vyšetřování případu tvrdilo, že chybí důkazy o spáchání trestného činu. V tomto duchu se dnes pro agenturu Interfax vyjádřil i ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, podle kterého se případ zatím za trestný čin nepovažuje. Peskov nicméně podle agentury DPA řekl, že pokud by se potvrdila přítomnost jedovatých látek ve vzorcích odebraných od pacienta, pak prý není pochyb o tom, že vyšetřování začne.

Navalnyj, který je předním kritikem Kremlu, zkolaboval minulý měsíc během návratu letadlem ze Sibiře do Moskvy. Nejdřív byl hospitalizován v Omsku, pak byl převezen do německé metropole. Peskov dnes řekl, že lékaři z omské nemocnice byli při informování o stavu pacienta mnohem transparentnější než jejich němečtí kolegové. Vrchní toxikolog Omské oblasti Alexandr Sabajev, který analyzoval Navalného zdravotní dokumentaci, dnes podle agentury RIA Novosti uvedl, že příčinou jeho onemocnění mohly být problémy se zažíváním, alkohol nebo únava či stres. "Jeho tělo na žádný jed nereagovalo," tvrdí. Sabajev také řekl, že náhlé zhoršení Navalného zdravotního stavu mohlo být způsobeno "jakýmkoliv vnějším faktorem, třeba i prostou skutečností, že nesnídal".

Soud v Moskvě dnes informoval o tom, že zamítl stížnost spolupracovníků Navalného z Fondu pro boj s korupcí ohledně nečinnosti ruské kriminální ústředny ve věci údajného pokusu o vraždu.

Poslanci Evropského parlamentu požadují mezinárodní vyšetření otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Více než stovka europoslanců v dnešním otevřeném dopise německému předsednictví Evropské unie a šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi píše, že nelze nečinně přihlížet systematickým útokům na představitele ruské opozice. Požadují rovněž rychlé přijetí normy, která by EU umožnila trestat porušování lidských práv ve světě.

Europoslanci jsou "extrémně skeptičtí k možnosti, že by ruské úřady byly připraveny a ochotny vyšetřit skutečné pozadí tohoto zločinu", uvedli v dopise citovaném několika médii. Případ by proto podle nich mělo vzít do ruky mezinárodní společenství pod hlavičkou Organizace spojených národů, Rady Evropy a případně i Organizace pro zákaz chemických zbraní.

"Nemůžeme nečinně přihlížet, jak je ruská opozice vystavována systematickým útokům jedem," uvedli s připomínkou starších nevyřešených případů souvisejících s oponenty prezidenta Vladimira Putina.

Podle europoslanců by EU měla co nejdříve zavést vlastní systém postihů za porušování lidských práv, který by umožnil přijímat sankce vůči odpovědným jednotlivcům namísto celých států. EP již loni vyzval k zavedení pravidel inspirovaných takzvaným Magnitského zákonem přijatým v roce 2012 Spojenými státy. Borrell poté v prosinci oznámil, že unie začne tuto normu chystat. Očekává se však, že její příprava potrvá ještě řadu měsíců.

Útok na Navalného nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva a musí být nezávisle vyšetřen. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po mimořádném jednání s velvyslanci členských zemí. NATO podle něj zváží případnou reakci, o její podobě však Stoltenberg nechtěl spekulovat.

"Jakékoli použití chemických zbraní je neakceptovatelným porušením mezinárodního práva... Vyzýváme Rusko, aby plně spolupracovalo při nezávislém mezinárodním vyšetřování," řekl Stoltenberg po jednání s aliančními diplomaty šéf NATO. Aliance podle něj přišla se společnou reakcí, neboť otrava Navalného nebyla pouze útokem na jednotlivce, ale "na základní demokratická práva", na jejichž obraně je NATO založeno.

Spojenecké země rovněž vyzývají Moskvu, aby poskytla podklady o svých zásobách novičoku Organizaci pro zákaz chemických zbraní, uvedl Stoltenberg.

Severoatlantická aliance již předloni ostře zareagovala na novičokový útok na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Spojenci kvůli němu tehdy vypověděli sedm ruských diplomatů z mise při NATO. Jestli aliance nyní sáhne k další redukci zbylých dvou desítek ruských zástupců, Stoltenberg odmítl předjímat. Mezi případy Skripala a Navalného je podle něho rozdíl v tom, že se jeden odehrál v Británii, kdežto druhý na území Ruska.

Loading...

177 komentářů (Poslední 06.09. 09:24) Napište svůj názor

reklama