Výměny se Alexej Navalynj nedožil, ale přispěl k ní, píše Politico

O významné roli, kterou Navalnyj ve výměně vězňů hrál, informoval prestižní server Politico. Vyhlídka na jeho osvobození dostala do výměny také Německo, které mělo ve svém držení vraha a člena ruské rozvědky FSB Vadima Krasikova.

Díky Navalnému se Berlín zapojil do jednání mezi Bílým domem a Kremlem. Bylo to právě přání osvobodit nejvýznamnějšího ruského opozičníka své doby, co Němce udrželo u jednacího stolu, píše Politico.

„S Navalným bychom si dokázali představit balíček. Často si kladu otázku, zda by Rusové souhlasili s výměnou zahrnující Navalného. Abych byl upřímný, nemyslím si, že by souhlasili,“ vylíčil jeden z německých úředníků, který se jednání účastnil a promluvil pod podmínkou anonymity.

Navalného smrt podle Politica „přiměla americkou a německou vládu, aby si uvědomily, jak moc jsou ochotny ustoupit, a pravděpodobně usnadnila jednání s Ruskem“. Případné propuštění Navalného bylo pro Moskvu velmi citlivým tématem a zcela logicky přinášelo daleko náročnější požadavky než například propuštění reportéra Wall Street Journal Evana Gerschkoviche. Ruský opozičník byl totiž jedním z posledních lidí, kteří se mohli s úspěchem postavit ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz se i přes některé neshody spojili a zvládli zařídit jednu z nejdůležitějších výměn vězňů od konce studené války. Spojilo je mimo jiné špatné chování nejen k Navalnému, ale vůči všem vězněným ruským disidentům.

Scholz stál proti věznění Navalného ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Trest odnětí svobody v jeho případě je v rozporu s právními normami právního státu, který dodržuje zásady právního státu,“ prohlásil, když dne 15. února 2022, devět dní před invazí, stál po vzájemném setkání vedle ruského vůdce.

Jednou z možností byla výměna Navalného za Krasikova, jehož dobré vztahy s Putinem nebyly žádným tajemstvím.

Jakmile ale Navalnyj zemřel, jeho výměna za Krasikova už nebyla na stole. Němci zároveň nemohli dát Krasikova za amerického občana. „To se dalo předvídat, protože Němci nikdy, nikdy, nikdy nevydají odsouzeného vraha za Američana, protože v Německu je to politická sebevražda,“ podotkl investigativní novinář Christo Grozev.

Scholz si ale postupem času uvědomil, že aby se dokázal udržet u moci a rovněž zabezpečit Německo, potřebuje mít silný vztah s Washingtonem. Vyhlídky na případný nástup Donalda Trumpa této vizi příliš nenahrávaly. „Pro vás to udělám,“ řekl Scholz Bidenovi. Schválil tak výměnu Krasikova za Navalného.

Jenže Navalnyj zemřel jen o týden později. „Byli jsme již v počáteční fázi operativní koordinace s USA, ale než došlo ke konkrétním rozhovorům s ruskou stranou, byl Navalnyj mrtvý,“ přiblížil německý úředník. „V ten den, upřímně řečeno, měl tým pocit, že nám vzali vítr z plachet, pokud jde o naše úsilí dostat Paula a Evana domů,“ prohlásil představitel z americké strany.

Proto se z celé výměny stala otázka počtu osob, které Rusové a Západ propustí. „Věděli jsme, že aby Německo mělo nějakou šanci Krasikova položit na stůl, muselo by to být víc než jen to, že vyjdou Američané a Němci. Muselo by jít také o významné propuštění, o něco, co by ospravedlnilo a bylo hodno návratu Krasikova do Ruska,“ vysvětlil poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Aby Rusové dostali zpět Krasikova, souhlasili s nepoměrem osmi vězňů propuštěných ze západních zemí za šestnáct z Ruska. Němcům se za Krasikova podařilo dostat zpět pět občanů. „Zvítězili jsme nad Ruskem na celé čáře. Členové Navalného sítě byli osvobozeni. Je to jakási posmrtná pocta Navalnému,“ uvedl německý představitel blízký dohodě o výměně.

Témata:  Alexej Navalnyj,  Rusko,  USA