Radikální obrat? Polsko musí změnit názor na uprchlíky, jinak přijde o svůj vliv, varuje analytik

Traczyk připomíná slova polského ministra zahraničních věcí Witolda Waszczykowského, který nedávno řekl, že Polsko „bude velmi aktivní zemí v diskusi o budoucnosti Evropské unie“. Ale vzhledem k tomu, jakou politickou cestu vláda přijala, nezdají se být tyto poznámky ničím jiným než jen zbožným přáním, myslí si analytik. „Kvůli polskému anti-liberálnímu posunu vlády Práva a spravedlnosti a probíhající ústavní krizi spíše sama sebe odsunula na periferii EU a vycouvala z hlavních politických výzev na kontinentu,“ vysvětluje Traczyk.

Domnívá se také, že je jen velmi nepravděpodobné, že by vláda změnila svou vnitřní politiku – a to ani pod tlakem některých evropských institucí. „Ale i její největší fanoušci musejí uznat, že sedět na evropském okraji není v zájmu Polska. Varšava má hodně v sázce při nadcházejících jednáních o brexitu - který postihne více než 800.000 Poláků žijících ve Velké Británii. Toto rozvodové řízení také bude mít velký dopad na financování a rozpočtové reformy EU a mohlo by dramaticky změnit bezpečnostní pořádek v Evropě stanovený po skončení studené války. Blok se snaží vypořádat s ožívajícím Ruskem,“ píše polský expert.

„Polští politici se rádi považují za zkušené politiky a reálné náročné vyjednavače. Ale je nemožné hodně získat, pokud nemají žádnou vyjednávací sílu. Pokud Polsko chce místo u stolu, jeho vláda by měla aktivně spolupracovat v úsilí o překonání evropské politické patové situace,“ domnívá se Traczyk.

„A co je nejdůležitější, Polsko musí učinit radikální posun v otázce, kterou se ze všech sil snažilo zmařit - v migrační politice. Je čas, aby polská vláda ukončila tuto slepou uličku. Nejviditelnějším řešením – i když zároveň tím nejvíce nereálným – je, že by Polsko splnilo své závazky spojené se schématem přemísťování migrantů v EU. Právo a spravedlnost učinilo ze svého odmítnutí uprchlíků jeden ze stavebních kamenů politiky, pomocí teroristického útoku v prosinci v Berlíně pak potvrdilo oprávněnost svého postoje,“ připomíná odborník.

Pokud se ale Polsko bude dál snažit obstruovat, prohraje, myslí si Traczyk. „V případě, že nebude ochotno přijmout žádné žadatele o azyl, by Polsko - a jeho spojenci z Visegrádské skupiny - mělo přijít s alternativním návrhem, v ideálním případě vycházejícím z koncepce EU týkající se „efektivní solidarity“. Také by se mělo zaměřit na možnost volby, při které by země, které nechtějí přijímat uprchlíky, poskytovaly finanční kompenzaci těm, které tak činí. Takový kompromis byl měl daleko k dokonalosti. Ale pokud by byl omezen na určitou dobu, řekněme pět let, mohlo by to být přijatelné pro všechny strany,“ navrhuje možnost.

Takový obrat by si podle něj zasloužil, aby byl řádně vysvětlen polským voličům, byl by ale také alternativou, která by zabránila mnohem více negativním důsledkům pro Polsko, které by jinak mohlo být vytlačeno z klíčových jednání o této problematice. Další tvrdošíjné odmítání by se totiž podle Traczyka mohlo Polsku vymstít, když přijde na otázky evropského rozpočtu nebo vztahů mezi EU a Ruskem. Obrat by pak podle něj naopak ukázal, že je Varšava připravena být spolehlivým partnerem.

Stejně tak by pak Polsko podle něj mohlo, s ohledem na stále více přetíženou Itálii, aktivně podporovat německou snahu omezit nekontrolovanou migraci ze severní Afriky. „Merkelová byla velmi zdrženlivá v komentování politických změn ve Varšavě, a to navzdory těžké polské kritice jejího přístupu k uprchlické krizi. Někdo by mohl říct, že Merkelová čeká, až Polsko definuje svou roli v rámci EU, jiní to popisují jako naději pro konstruktivní dialog. Ať tak či onak, Merkelová ještě nespálila nějaké mosty. Její návštěva Polska na začátku února by mohla být ideální šancí pro Varšavu, která by mohla signalizovat nový začátek,“ vysvětluje.

Takový scénář podle něj není jen politická fikce. „Polsko zjevně pochopilo význam polsko-německého partnerství v návaznosti na rozhodnutí Britů opustit blok. Loni v červenci ministr spravedlnosti za Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński zmírnil svůj tón směrem k Berlínu, když tvrdil, že by bylo v zájmu Polska, aby Merkelová zůstala ve funkci v dalším funkčním období. Slova teď musí následovat činy. Pokud Polsko nechce zůstat pozadu, je na čase, aby Bruselu - a Německu – dalo něco, s čím je možné pracovat. Pokud tak neučiní, zaplatí vysokou cenu. Stejně jako po pádu komunismu v Polsku vede cesta zpět na evropskou scénu přes Berlín,“ dodává Traczyk.

Témata:  Polsko,  EU,  uprchlíci