Poprask ve Švédsku: Někdo zapaluje zařízení pro migranty, policie si neví rady

Ze všech požárů bylo jen 20 způsobeno nedbalostí nebo závadou. Podle švédských představitelů bylo dalších 92 ohňů zapáleno úmyslně, 37 z nich přitom měli na svědomí sami žadatelé o azyl.

Vypátrat pachatele je ale podle úřadů velmi obtížné. Ve zbylých případech byli odhaleni pouze dva žháři, 53 požárů zůstává stále ještě nevyřešeno. Policie prý ani nemá žádné stopy, které by mohly vést k usvědčení pachatelů.

„Máme podezření, že velká část z těchto 53 požárů byla zahájena třetími stranami,“ vysvětluje pro švédskou stanici SVT důstojník policejní organizace Noa Ola Stoltz. „V mnoha případech mluvíme o malých požárech. Mohlo by to být cokoliv od odpadkového koše, v některých případech ale šlo o velmi vážné požáry.“

Takové případy je prý téměř nemožné vyšetřit, protože policisté ani neví, kde by měli začít. „Nevíme jistě, zda se počet úmyslných požárů v uprchlických zařízeních zvyšuje, protože na konci roku 2015 a v roce 2016 prudce vzrostl počet takových zařízení, takže je obtížnější to srovnávat,“ vysvětluje policista. 

Například v říjnu svět obletěly záběry budovy ve oblasti Fagersjo ve Stockholmu, kterou zachvátily plameny. Asi 37 obyvatel bylo evakuováno hasiči. Oheň byl zřejmě dílem žháře, na místě byly nalezeny kanystry s hořlavou látkou.

V září se také v médiích objevily titulky, že ve městě Malmö došlo k útoku ze strany Islámského státu. Ten potvrdil, že spáchal první teroristický útok na švédské půdě. V propagačním listu Al-Naba se v říjnu objevila informace, že jeden z „bojovníků chalífátu“ hodil molotovovy koktejly do oken tamního komunitního centra.

Policie sice později toto tvrzení popřela, čin byl ale zmíněn americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve výčtu teroristických útoků spáchaných IS, o kterých média nedostatečně informovala.

Témata:  Švédsko,  uprchlíci,  požáry