Budoucnost architektury? Odborník chce řešit ekologické problémy výstavbou lesních měst

Boeri popisuje svůj koncept "vertikálního lesa" jako architektonický ekvivalent kožního štěpu, tj. cíleného zásahu navrženého tak, aby vdechl nový život malému kousku ve znečištěné městské aglomeraci  Číny. Na základě milánské praxe tvrdí, že budovy by měly sát 25 tun oxidu uhličitého z Nankingského vzduchu každý rok a produkovat asi 60 kg kyslíku denně. "Je to pozitivní, protože přítomnost takového velkého množství rostlin, stromů a keřů přispívá k čištění vzduchu, což přispívá k pohlcování CO2 a produkování kyslíku," říká architekt. "A co je též důležité, že tato velká přítomnost rostlin je úžasným přínosem z hlediska pohlcování prachu vytvářeného městským provozem."

Projekt má sestávat ze dvou sousedících věží potažených 23 druhy stromů a více než 2500 kaskádových keřů. Ve věžích mají být umístěny kanceláře, luxusní hotel o 247 pokojích, muzeum a dokonce škola zelené architektury. Věže jsou v současnosti ve výstavbě, hotové by měly být příští rok. Boeri sám chápe věže jako malý, ale potencionálně významný příspěvek pro řešení notoricky známé neutěšené ekologické situace Číny. „Věříme, že tento model zelené architektury lze opakovat a zkopírovat a replikovat. "

 Boerhi by rád výstavbou těchto věží rozjel mnohem ambicióznější plán na vyřešení čínské ekologické krize. Rád by vybudoval celý komplex jakýchsi „lesních měst“ –tj. udržitelných mini-měst – které by fungovaly na bázi určité transplantace znečištěných „orgánů“ Číny. „Byli jsme požádáni, abychom navrhli celé město, kde nemáte pouze jednu vysokou budovu, ale máte 100 nebo 200 budov různých velikostí, všechny se stromy a rostlinami na fasádách," řekl Boeri deníku Guardian. "Velmi důkladně pracujeme na projektování všech různých budov. Myslím si, že se začne stavět na konci letošního roku. V roce 2020 bychom si mohli představit první lesní město v Číně. "

První takové sídliště bude umístěno v Liou-čou, středně velkém čínském městě s obyvatelstvem okolo 1,5 miliónů. Druhé má být v  Š’-ťia-čuangu, průmyslového střediska v severní Číně, které patří mezi 10 nejvíce znečištěných měst v zemi. Okolo této druhé výstavby se ale vznáší otazníky, zda skutečně k ní dojde.

Boeri, který si otevřel před pěti lety kancelář v Šanghaji, kde vede výzkumný program na Tongji University, věří, že čínští představitelé konečně přijali za svůj model nového, udržitelnějšího městského plánování, která by se namísto „obrovské megalopolí" soustředí na menší osídlení o ne více než 100 000 lidech, které by bylo zcela vytvořené ze zelené architektury. „To, co dělali až dosud, bylo přidávání  nových periferních prostředí do svých měst," říká. "Vytvořili tyto noční můry - obrovská městské prostředí. Musejí si představit nový model města, který není o prodloužení a rozšíření, ale je systémem malých zelených měst."

Podle Boeriho tkví krása těchto keři zahalených struktur v jednoduchosti, ne v působivosti. „Působivá je příroda, myšlenka budovy, která mění barvu s každou sezónou. Rostliny a stromy rostou a zcela se mění. My si myslíme, –a doufáme- že tato představa vertikálního lesa může být replikována všude. Nemám absolutně žádný problém s lidmi, kteří kopírují a replikují. Doufám, že to, co jsme udělali, může být užitečné pro jiné druhy experimentování.“

Témata:  Čína,  architektura,  ekologie