Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kybernetické útoky proti rakouským institucím má na svědomí Turek

Útok hackera, ilustrační fotografie
Útok hackera, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vídeň – Nedávné kybernetické útoky proti klíčovým institucím v Rakousku stojí turecký nacionalista žijící v USA. S odvoláním na rakouskou rozvědku o tom dnes informoval server deníku Der Kurier.

Série útoků začala loni v září, kdy se tehdy neznámí hackeři pokusili ochromit server vídeňského letiště. To se však dokázalo ubránit. Několik dní poté byl napaden server centrální banky. Na konci listopadu se terčem stalo ministerstvo zahraničí, které ale útok také odrazilo. O dva dny později se hackeři zaměřili na ministerstvo obrany, přičemž dočasně vyřadili web rakouské armády. Jako poslední čelil letos 5. února napadení parlament.

Podle deníku se zřejmě nepodaří zjistit, zda Arslan A. jednal na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s tureckou tajnou službou MIT. K útokům se přihlásila anonymní turecká skupina, která jako motiv uvedla „k Turecku nepřátelské" chování Rakouska. Vídeň například žádala zmrazení přístupových jednání mezi Evropskou unií a Tureckem.

Hlavní podezřelý, Arslan A., žije s bratrem a bratrancem v bungalovu ve městě Bowling Green ve východoamerickém státě Kentucky. Úřady Spojených států se mužem již zabývají a vyšetřuje jej také rakouská justice.

Kromě cílů v Rakousku napadl hacker také servery v Izraeli, Iráku a v samotných USA. Jeho terčem se stal i server turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán. Pro své útoky využíval síť 600 počítačů nakažených škodlivým programem ve 150 zemích světa.

Témata:  Rakousko Turecko hackeři

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.