reklama

Povstalci tak reagovali na dopravní blokádu povstaleckých území, kterou od počátku února zavedli příslušníci radikálních ukrajinských uskupení a poslanci nacionalistických stran v kyjevském parlamentu. 

Těžištěm sporu jsou donbaské uhelné doly, na jejichž produkci je závislá řada ukrajinských tepelných elektráren. Řadě ukrajinských regionů hrozí kolaps kvůli nedostatku elektrické energie, potíže s dodávkou elektřiny má podle agentury Interfax devět ukrajinských oblastí.

Ukrajinský báňský a hutní průmysl může ztratit v důsledku blokády Donbasu 3,5 miliardy amerických dolarů, uvedl Hrojsman ve vysílání televize Inter. O práci také podle něj přijde 75 tisíc lidí. Hrojsman je přesvědčen, že báňské a hutní podniky, které se nacházejí na Donbasu, patří Ukrajině, protože jsou tam zaregistrovány a platí daně.

Prohlásil přitom, že Rusko prý má v této situaci vlastní zájmy. „Nejsou o tom žádné pochyby. Zdůrazňují, že tato blokáda je v zájmu Rusů. Tato blokáda je proti Ukrajině,“ řekl.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už před několika dny v Moskvě prohlásil, že rozhodnutí povstaleckých úřadů není porušením mírových dohod z Minsku. „Vedení (separatistických) republik mělo sotva jinou možnost, aby zajistilo další fungování tamních podniků, takže z pohledu dodržování minských dohod nevidím žádný problém," řekl Lavrov. Porušením naopak podle ruského ministra je blokáda, která brání vývozu donbaského zboží na západ Ukrajiny.

O něco zdrženlivěji převzetí kontroly nad ukrajinskými doly komentoval kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Ruská strana bude podle něj dělat vše proto, aby se napětí v regionu uvolnilo. Moskva „bude pokračovat v uplatňování svého vlivu (na separatisty), tento vliv má ale své meze," řekl mluvčí.